"MÁTE ŠTĚSTÍ ŽE JDEM ZROVNA KOLEM"

Leden 2009

Nectava- Dzbel 25. ledna

25. ledna 2009 v 22:41 | Valda |  Hodnocení akcí
Kamarádi PPP, i tuto neděli 25.1. jsme dodrželi tradici lednových nedělních výšlapů a vyrazili jsme "Čunínskou střelou" již v 8,05 z místního tentokrát až do Nectavy. Měli jsme před sebou naplánováno dobrých 14 km po značených tur.trasách, po pravé straně Nectavského údolí, k Jaroměřicím a pak přes Šubířov do Dzbelu zpátky na vlak. Počasí nám opět docela přálo, teplota se držela těsně kolem nuly, nefoukalo, chvílemi padalo mrznoucí mrholení a bylo hodně mraků, místy až zataženo inverzní oblačností. Sluníčko se objevilo jen sporadicky. Povrch cest byl buď namrzlá vrstva sněhu kolem 5 cm a nebo ledovka. Upadl však pouze 1x Petr. Celou dobu jsme se drželi pohromadě a nálada byla jako vždy super. Zříceninu Plankenberg 440 m/m(od něm.planke - lať)jsme dobili již kolem 10 hod. Až na kopec vylezli jen 3 chlapáci (Valda, Petr radní a Luboš). Patrné byly jen příkopy hradu a několik málo zbytků zdiva, spíše pod úrovní terénu. Další úsek byl nejprudším stoupáním dne na Hrubé kolo 550 m/m, to jsme se pěkně zapotili. Holky mě nadávali, protože jsem jim sliboval, že největší stoupání absolvujeme vlakem, cha cha. Do osady Biskupice - Zálesí jsme dorazili v 10,45. Osadu jsme poctili společnou fotkou (je v galerii), kterou fotil Valda ze speciálního stativu - sifonové lahve, kterou vytáhl z kontejneru na sklo. V Zálesí jsme přehlédli odbočku modré a obešli po silnici zbytečně celou ves. K pomníku 7 letců ČS armády, kteří zahynuli
u Jaroměřic v roce 1949 jsme se doklouzali v 11.45. Posvačili jsme, zapálili svíčky, připili jsme Pepovi Pé ke čtyřicetinám a spáchali společné foto. Valda, co by pplk. v zál., jako vždy u pomníku zasalutoval. Do Šubířova nám zbývalo 7 km. Po červené značce nás neomylně vedl Pepa Pé a tak jsme si těch pár km zpestřili seskokem z posedu, Renčiným stryptýzkem a stoletým bukem. Do penzionu Pohoda v Šubířově jsme vtrhli hladoví a utrmácení ve 13.15. Náladu nám okamžitě zvedlo točené pivko, jelení guláš a smažák. Taky presso a turka nám přinesla "těhotná" servírka. O půl třetí jsme vyrazili přes pastviny a po žluté posledních 3,5 km do Dzbelu. Vyfotili jsme se na rozkaz v rokli, kde loni v lednu tábořil Valda s Karlem a Arnym. Strach ze stáda bejků nás bleskově přenesl na okraj lesa, kde jsme narazili na žlutou a po ní kolem odpočívadla U bílého jelena, hájenky, rybníčků a NP Šumava jsme dorazili do místní části Dzbelu - Borové. Zde se začali rojit Hujerovi - příbuzní sester Renči a Lenči. Nejdříve děti od sestřenice, pak sestřenice s manželem, pak pravá teta ze zabíjačkou a ještě jedna teta, no prostě Hujerovi- viz foto.

Do příjezdu vlaku chybělo 13 min, když jsme došli na nádraží ve Dzbelu. Před pátou jsme uondaní ale šťastní vyskákali na místním a rozešli se ke svým domovům. Příští neděli plánujeme trasu Holubice-Stínava-Repešák-Ježův hrad- Mostkovice. Dám včas podrobnosti na web.
Odkaz na fotečky z akce:

Díky všem zúčastněným PPP.
Valda

Rakovské údolí 18.ledna

18. ledna 2009 v 20:11 | Valda |  Hodnocení akcí
V neděli 18.ledna ráno před půl devátou jsme se začali postupně scházet u místního nádraží, někdo přišel pěšky, někdo přijel na kole a někoho přivezli autem. První pozitivní událost- přišel nový PPP - Olin (Lubošův kolega). Na zastávce č.2 jsem nás napočítal na potřetí 13. Čtrnáctá byla podivná osůbka ženského pohlaví s fialkovou šálou, která se k nám velmi vtírala a jela stejným autobusem. Naštěstí nevěděla co je to internet. Na fotku se ale přesto vetřela. Vystoupila v Čechách/Kos. a od té doby jsme o ní již neslyšeli.
Vystoupili jsme v Laškově a zeptali se místního na firmu Mioba. Slyšel to poprvé. Naštěstí se obrovský nápis TISKÁRNA-REKLAMA nedal přehlédnout. Tonda nás nevítal na zápraží chlebem a solí, ale v papučích s Jitkou a s červeným svařákem. Půl hodinky jsme strávili prohlídkou firmy a pak v konečném počtu 15 PPP vyrazili parkem kolem Laškovského zámku na okraj Kandie a do údolí říčky Šumice. Trasu měl najetou Tonda na kole a tak nás neomylně vedl. Došli jsme k bývalému Kruhovskému mlýnu u kterého stál nezamčený dobytčák upravený jako chatka. Po smrti posledních potomků mlynářů se z mlýnu stala ruina a rybník, který ho zásoboval vodou vyschl. Minuli jsme junácký tábor a soutok Šumice a Pilávky a došli až na rozcestník Rakovské údolí. Je zde pomníček sebevraha a odpočinkový altánek. Odtud jsme již šlapali údolím k Ochozské kyselce. Na místě zvaném Ve žlebě je chalupa pomalovaná kresbami z pohádek. Vojáci vzdali čest památce obětí fašismu u malého pomníku. Ke kyselce to bylo co by kamenem dohodil a to už byla Petrova chvíle. Bleskově rozdělal oheň a tak jsme nařezali pruty a vytáhli špekáčky. Dášin horký svařák přišel k chuti. Za to jí Valda rozřízl prst nožíkem a pustil jí trošku žilou. Asi chtěl upozornit, že má skvěle vybavenou lékarničku bez judisolu. Do Konice nám zbývalo 4,5 km a dvě hodiny času do odjezdu vlaku. Odchod od ohniště nám zpestřil Luboš, který se propadl při přechodu Pilátky do vody a upadl. Vše bez následků. Došli jsme k bývalému dětskému táboru pod obcí Ochoz, žlutá značka nás vedla strmě po schodech vzhůru a to byl rozhodující okamžik pro Toníkův stávkující kyčel. T+J se s námi rozloučili a pokračovali dál údolím k silnici, kam pro ně přijelo auto. My ostatní jsme se pomazlili se 4 klisničkami u ochozského hřebčína. V obci Ochoz je krásná kaplička a nad obcí pod lípou druhá. Zahlédli jsme dokonce na chvíli i sluneční kouli, ale jinak jsme šli v mracích. To už se před námi v údolí objevila Konice - cíl výpravy. Hned jak se Renča pohoupala a náš Jirka zničil houpačku u křížku jsme se spustili do centra městečka (3000 obyvatel). Hospody na náměstí buď zavíraly nebo ještě neotevřely a tak jsme na půl hodinky okupovali hospůdku III. cenové skupiny Na staré poště. Z ní to bylo k nádraží 4 minutky a tak jsme v pohodě nasedli do vláčku 14.12 směr domů do Prostějova. Ušli jsme asi 12 km a ztrávili společně příjemnou neděli PPP. Oceňuji zejména hojnou účast a registruji nového člena - Olina.


PS: pište komentáře !!!

Odkaz na fotečky


Valda

Stražisko-Ptení -Bělecký mlýn 11.1.2009

12. ledna 2009 v 21:39 | Valda |  Hodnocení akcí

V neděli o třech jedničkách, mrzlo jak na Clondike. Přesto se nás v mrazivém dopoledni v 10. hod sešlo na místním nádraží hned 6 PPP. Majka jako obvykle přiběhla na poslední chvíli, tentokrát jsme jí neujeli jen díky tomu, že průvodčí byl Petrův spolužák a já jsem si lehl na koleje. Ve Stražisku na hl.nádraží jsme vyskočili z vlaku kolem půl jedenácté a vydali jsme se po modré turistické směr Na pohodlí. Hned ve Stražisku jsme fotili typické zdobené chaty a kostelík na kopci. Jedna z chat dříve patřila herci-nár.umělci Ladislavu Peškovi.
Sluníčko svítilo a tak i když dost mrzlo, šlo se docela dobře, všichni jsme se totiž nasoukali do teplých jégrovek a navlekli na sebe 3-4 vrstvy oblečení. Čepice, šály a rukavice byly nezbytností. I šátky přes pusu jsme využili. Lenka s Lubošem vzpomínali na svatební hostinu, kterou měli právě ve Stražisku. Vystoupali jsme na kopec a suveréně vyrazili po lesní cestě, asi po 500 metrech jsme, na první křižovatce lesních cest, zjistili že už delší dobu nebyla nikde modrá značka. Začalo pátrání. Já jsem se vrátil až k poslední značce a po chvíli jsem našel na stromku zcela mimo cestu modrou značku, která nebyla skoro vidět a vedla prudce vpravo do lesa. Mobilem jsem zavolal Dádě a všichni se vrátili zpět. Nakonec jsme dorazili k silnici, která vede z Ptenského Dvorku do Suchdolu, na kterou by jsme došli i po původní lesní cestě. Kdyby s námi byl Petr GPS, tak se to jistě nestalo. Pak jsme již pokračovali bez zaváhání až k rozcestí U tří dubů (kde žádné duby nejsou), a zde po prozkoumání mapy a společné poradě, jsme se spustili zkratkou dolů do údolí potoka Ptenky. Chatky, na které jsme zde narazili patří do osady Palisandrového údolí a jsou opravdu romantické. Cestou údolím Ptenského potoka jsme dorazili do obce Ptení.
První zmínka z roku 1131. Název obce pochází ze staoslovanského slova "pták", neboť se na tomto místě vyskytovalo hojně ptactva. V obci je soukromý objekt bývalého zámku z počátku 16.st, který je postupně opravován. Kostel je zasvěcen sv.Martinovi a jeho poslední stavební úpravy jsou z roku 1831, v roce 1998 byla opravena věž. V místním kulturáku se v 80 létech minulého století seznámil Petr s Renatou a Luboš s Lenkou.
Přes náves jsme se dali směrem na Zdětín, u hřbitova vlevo a odtud nás již zelená značka vedla neomylně na Bělák. Z vrstevnice (364 m) byly krásné výhledy na Ptení a okolí. Ale viditelnost díky inverzi nic moc. U psího hřbitova jsme potkali dvě čtyřkolky, které řádili po lese. Když už byla na dohled chatová osada, opustili jsme zelenou a přes louku jsme si zkrátili cestu k železnici a pak podél Romže až k restauraci Bělecký mlýn. Bylo 14.25 a vláček měl jet za 5 minut, my jsme se ale vydali do hospůdky na kafíčko a něco teplého do žaludku, s tím, že pojedeme za hodinu. Tak jsem to aspoň plánoval, ale zapomněl jsem na změny JŘ po Novém roce. Další lokálka jela až o půl páté. Dvě hodinky v teple a u zdroje nám však utekly jako voda a tak jsme si v dobré náladě na zastávce udělali poslední společnou fotečku, já s Dádou jsme si zatančili Blues, Petr nám ho zpíval a pak již jeho spolužák pískal k odjezdu. Na místním v Prostějově jsme se rozcházeli v 17 hodin s 12 km v nohách a s pocitem krásně prožité neděle a už se těšíme na 18.1. kdy plánujeme akci PPP do Rakovského údolí.




Valda

Osíčany - Křéby a Vícov - Prostějov 3.1.2009

4. ledna 2009 v 14:40 | Valda |  Hodnocení akcí
Dne 3. ledna jsme se sešli na akci PPP, kterou naplánoval Karel Jarda a která se uskutečnila na samém jihu Prostějovského okresu a Olomouckého kraje v okolí malé obce Koválovice - Osíčany poblíž Tištína a Nezamyslic. První zmínka o obci je z roku 1365. Obec má 305 obyvatel a nachází se v nadm. výšce 238m. Cílem naší výpravy byla národní přírodní památka zvaná Křéby, která se nachází blízko obce. Počasí bylo vpravdě lednové - bylo slunečno, mrazivo -8oC, bezvětří a 5 cm nového sněhu. Z obce jsme vyrazili po silnici směr Prasklice a těsně před obcí odbočili vlepo kolem družstva podél Švábského potoka k bývalé železniční trati Nezamyslice - Morkovice. Křéby jsme měli pořád před sebou a blížili jsme se k nim. Nacházejí se v nadm. výšce okolo 280 m a tak jsme šli do kopečka, až k poutnímu místu, kde v 18.století (1715-1790 ??) stávala kaple Sv. panny Marie Ochranné. Od roku 2005 jsou zde na památku kaple postaveny Boží muka a od roku 2006 i kamenný oltář. Z vrcholu je krásný kruhový výhled, při dobrém počasí bývá vidět Svatý Kopeček u OL a nebo Velehrad. Odtud je to již na Křéby co by kamenem dohodil. Křéby jsou označeny jako chráněná přírodní památka s výskytem vzácných druhů flóry i fauny. Je zde i pískovcový lom. Na jižních svazích naši předkové pěstovali vinnou révu, kterou má obec i ve znaku. Z Křébů jsme slezli (Reneček jel na bobech) k říčce Tíštínce a podél ní jsme se dostali do Koválovic. Tam jsme vzdali poctu legionáři div.gen. Josefu Kroutilovi -místnímu rodákovi, kterému zde po sametové revoluci místní postavili pomníček. V obci je kostel Sv.Antonína a kaple Sv.Floriána. Obec má vlastní knihovnu, kulturní dům, koupaliště a muzeum pohraniční stráže. Celou akci jsme zakončili čajíčkem u Karla v jeho domečku u kapličky. Pochutnali jsme si na Lenčiné jabkové buchtě a Karlových jednohubkách. Ušli jsme 7 km za 2 hod 15 min. Nejstarším účastníkem byl Valda (50)a nejmladším Reneček (4). Celkem nás bylo 13 PPP.

POZOR: V tom samém čase probíhala ještě jedna akce PPP - pochod Vícov-Prostějov. Akce se zúčastnili 4 PPP (Radní a 2XL). Ráno vyjeli autobusem do Vícova a ve 13 hod vyrazili směr Prostějov (14 km). Za mrazivého počasí prošli kolem hájenky na samotě u lesa, Petr novým foťákem zachytil modelky L+R u posedu i mezi stromy. Cestou nad obcí Hamry nafotil vojenskou střelnici a podél Hloučely došli až do Soběsuk. U Podhradského rybníka ulovil bruslaře, kteří tupili nože pod Vysokým plumlovským zámkem. Po pravém břehu přehrady pak pokračovali k hrázi a do Mostkovic, kde U čápa odbočili vlevo a lesoparkem Hloučela kolem ranče Cavalo domů. O půl páté si už pochutnávali na čaji se slivovičku u Petra doma. Vypadá to, že naše řady rozšířili samí zdatní turisté. Jen tak dále.

Odkaz na fotečky Křéby:

Odkaz na fotečky Vícov:

Valda

První akce roku 2009 - novoroční výstup na Chlum

3. ledna 2009 v 0:13 | Valda |  Hodnocení akcí
První akcí PPP v novém roce byl novoroční výstup na nejvyšší vrchol Záhoří - Chlum. Jeho "ohromujících" 412 metrů nad mořem zdolalo v mrazivém počasí dne 1.1.2009 ve 12:34 SEČ 19 PPP, což byla rekordní účast (pokud nepočítám Suchou Rudnou). Sešli jsme se v deset hodin Na splávku v Domamyslicích, chvilku jsme čekali na nosiče silvestrovského guláše a pak po společném focení jsme se vydali známou trasou kolem bývalé drůbežárny k Vinohradu. Bylo až k nevíře, že i po bujarých oslavách Silvestra se všichni dostavili včas a ve střízlivém stavu. Cestu jsme si zkrátili kolem rybníčku a chajdy bezdomovců a u závory jsme se spojili s průzkumníkem plk.Tondou. Na vrcholu Petr GPS rozdělal bleskurychle na druhý pokus oheň, Renča rozdávala silvestrovské chlebíčky, Pavel a Pepa otevřeli šampíčka, Oli nabídla domácí uzené, Jitka cukroví a Valda začal organizovat přípravu novoročního punče. Pak jsme se pustili do hledání pokladu, který jsme na Chlumu zakopali při výstupu v listopadu. Valda si označil strom, tak že šel na jisto a Jitčinou motyčkou vykopal díru do země. Poklad nikde. Už jsme se smiřovali, že nám ho někdo ukrad, ale nakonec se holky přiznaly, že zašly na Chlum ještě jednou a poklad schovaly u vedlejšího stromu. Tam ho Valda nakonec také vykopal a všichni společně jsme tu pleskačku slivovice v mžiku ztrestali. Po zápisu do vrcholové knihy a společném fotu jsme zahájili sestup do órodné Hané. Nevím, ale asi z toho punče, sektu, slivovičky a rumu jsme se nějak rozveselili a tak cestou zpět nebylo nouze o různé fórky a srandičky. Jitka se například přicucla k závoře, Petr našel chcíplého ptáka a Renča si ho spletla s jeho vlastním a Valda fotil čurající holky. V pohodě jsme došli do Domamyslic do restaurace Na splávku, kde jsme tůru zakončili pivem, grogem, kafem a čajem s rumem. Zuzka tentokrát mohla s námi dovnitř. Všichni se museli Valdovi podepsat do turistické knížky. Poslední skupina pak zašla ještě k Olince a Pepovi na zbytek silvestrovského guláše, pivko a výbornou pálenku. Pokud bude platit ono "Jak na Nový rok tak po celý rok", tak se letos z té turistiky všichni pos.......
Valda