"MÁTE ŠTĚSTÍ ŽE JDEM ZROVNA KOLEM"

Červen 2009

Průnik do jižní větve

22. června 2009 v 8:00 | Valda / Máte štěstí, že jdem zrovna kolem |  Hodnocení akcí
BBByl to úžasný víkend na jihu prostějovského okresu.
I to počasí se nad námi slitovalo, asi vědělo jak moc jsme se těšili. Sice se nás v sobotu ráno sešlo u letiště jen 5 seveřenů PPP (Já, Dáda, Petr, náš Jirka a Pepa), ale nedivím se těm co to vzdali, obloha byla zamračená a předpověď pesimistická. Přesto jsme nezmokli a kolem 11,45 jsme dorazili jako první vlaštovky do útulné hospůdky Na koupališti v Nezamkách. Než jsme stačili sníst česnečku a vypít kafe a pivko, už se začali scházet první jižani - Motýlci přijeli na kolech (Honza na úplně novém) a Pavlínka s ortézou, bo má natržené kolení vazy (přesto ujela celou trasu). Za chvíli dojeli Poníci a pak K.J.W a pěšky Arny. Dvěma dodávkama pak dorazili další seveřeni - Olin a Majka, Růžičky a Ranča Radní. Na společné fotce jsem nás napočítal 16 PPP. Arny sice neměl kolo, ale zase zabezpečil razítko městyse do turistických knížek - bravo Arny!! Spořádaně jsme tedy na kolech vyrazili směr Mořice. Bez Arnyho (srab) nás bylo 15 PPP.
1. zastávka byla u Mokroše, což je krásné jezírko s povalovým chodníkem a vodní chatrčí mezi zámkem a Mořicemi. Místo nás zaujalo zejména startem 3 volavek popelavých a krásnou vodní florou. Řadu květin ani Lenka nepojmenovala.
2. delší zastávka byla v Mořicích u zámku, kde probíhal sraz veteránů (auta a motorky). Současně zde byla výstava řemesel a otevřené bylo malé muzeum "Život na venkově". Volný vstup byl do kaple sv.Martina z roku 1709, interiéry kaple stojí za shlédnutí. Paní průvodkyně a strážkyně kaple znala spoustu zajímavostí o historii kaple i zámku. V tipovací soutěži jsme navrhovali nejkrásnějšího veterána. A rozhodování to nebylo snadné, všechny kousky byly ve vynikajícím tech. stavu. Osádky byly v dobových oblecích a bylo opravdu na co koukat.
3. zastávečka byla u rybníka u Vitčic, který je krásný, ale celý oplocený, asi kvůli nové výsadbě.
4.zastavení patřilo rozhledně u Vitčického lesa. Shodou náhod zde probíhala akce pro děti, něco jako Pohádkový les. Cestou k rozhledně jsme potkávali spoustu dětí s rodiči a vyfotili jsme se s lesními vílami z Dřínova. Naše "víly" nás čekaly dole u Lesního baru, kam jsme se po dobytí rozhledny vrátili. Dali jsme si pivínko a potkali jsme zde i Boženku Sekaninovou. Protože všude bylo spoustu bláta, pokračovali jsme po asfaltce do obce Srbce a do Dřínova.
5. poslední zastávku jsme absolvovali u zámku v Dřínově. Dřín je krásný keř a vesnice stejného jména, kde starostu dělá náš kamarád Josef P., dělá čest svému jménu. Cihlový zámek je v soukromých rukách Dr.Svitáka a pomaličku se opravuje. Má krásnou vysokou věž s výhledovým ochozem, na kterou máme příslíben v budoucnu přístup.
Zpět do Nezamyslic jsme dojeli přes Pavlovice a Mořice a u školy jsme se ještě rozdělili, já, K.J.W a Pepa Pé jsme do Dřevnovic jeli zkratkou prodlužkou přes Tištín a ostatní již nejkratší cestou přes Těšice. V Tištíně jsme si prohlédli krásný chrám sv.Petra a Pavla, bývalou kapličku sv. Josefa (dnes knihovna a muzeum) a navštívili naši spolužačku Helenu. V Nezamyslicích se k nám pak připojil Arny s Renčou a Ivankou a po půl šesté jsme dorazili i my do Dřevnovic k Poníkům.

Na Beerfestu - Dřevnovice 2009, jak jsem náš průnik později nazval, se nás nakonec sešlo (plus mínus) 23 PPP. Autem totiž přijeli ještě Tonda s Jitkou a Romana. Franta K. dorazil na kole, Marty s Lídou se na chvíli stavili od sousedů a nesmím zapomenout na novou tvář PPP - Marcelčinu kamarádku Verču., která slíbila, že s námi brzy někam vyrazí. Když píšu s námi - myslím, Arny, s PPP. Akce u Poníků měla tak fantastickou atmosféru, že by možná stálo za úvahu z ní udělat tradiční akci PPP. Záleží co na to řeknou hostitelé, kterým touto cestou ještě jednou za všechny přítomné moc děkuji, cítili jsme se u vás jako doma, doufám, že jsme se tak ale nechovali. Já určitě né, já doma čumím do PC nebo na telku. Vyspali jsme se různě co se místa, společnosti i hluku týče. Někomu vadilo chrápání, jinému vlaky. Ale ty tři hodinky spánku bych přežil i v bazéně (s ohřívanou vodou). Ráno nás přivítalo sluníčko (a Dádu já na nádraží). Nakonec do Prostějova na kole jsme vyrazili nečekaně jen já, Dáda a náš Jirka. Ostatní naložili kolečka do dodávek a domů se PPP nepřiměřeně vezli. My jsme to vzali na kolech přes vojenský újezd Březina (Pustiměř, Zelená Hora, Podivice, Sněhotice) a kolem půl třetí jsme po 50 km byli taky doma.

Já osobně považuji tuto akci za velmi zdařilou, s hojnou účastí PPP a jižany organizačně perfektně zvládnutou. Máme vám co oplácet. Ale my už jsme na to připraveni a tak si nic neplánujte, pokud možno, na srpnový víkend 14.-16.8.2009.
Máte štěstí, že jedem zrovna kolem.
Valda

SUPER fotka ze sobotní akce

22. června 2009 v 0:03 | Valda / Máte štěstí, že jdem zrovna kolem |  Hodnocení akcí


5 PPP s lesními vílami z Dřínova ve Vitčickém lese.

Slunečné potloukání Konickem

14. června 2009 v 19:32 | Valda / Máte štěstí, že jdem zrovna kolem |  Hodnocení akcí
Přesto, že byl krásný slunný den, tak jsme na celé trase dlouhé 23 km potkali 4 turisty a pár cykloturistů. Bylo to tím, že jsme po turisticky značených trasách šli asi jen 6 km a jinak jsme se přesunovali po lesních a polních cestách a nebo za Petrem GPS cestou - necestou. Malebná krajina mezi Čunínem a Dzbelem nás odměňovala na každém kroku krásnými rozkvetlými nebo čerstvě pokosenými loukami, zdravými lesy, pastvinami s kravičkami, rybníčky i potoky. Výhledy nejen do krajiny poseté vesničkami, ale například i na větrné elektrárny nad Brodkem u Konice vás pohladí po duši i potěší u srdíčka. Nebyl bych to já, abych nevzpomněl drobné sakrální památky - stavitelské stopy našich předků v krajině. Hned ta první na nás čekala v Čuníně, je z roku 1840 a slouží i jako zvonička. Ta další nás překvapila na louce mezi dvěma jasany kousek od pramene Divokého potoka mezi obcemi Runářov a Lhota u Konice. Je zasvěcena Panně Marii a svým okolím nás zlákala ke krátké přestávce a občerstvení. Další krátké zastavení jsme udělali u pěkného kostela Nebevstoupení Páně ve Skřípově. Na dohled byly i další dvě skřípovské kapličky. Posledním kostelem byl ten Panny Marie Bolestné v Šubířově. A tím od sakrálek utíkám a vzpomněl bych ještě areál bývalých muničních skladů u Skřípova. Ten jsme kolem plotu skoro celý obešli a někteří zde našli krásné 2 křemenáče (viď Marty). Nad Skřípovem jsme obdivovali nedávno zbudovaný přívětivý rybníček či jezírko u nové silnice do Šubířova. Špekáčky jsme si opekli na romantickém místě nad Skřípovem, zatímco někteří opékali jiné se slunily (viď Majko). Pivečko a kafíčko jsme si dali v našem známém penzionu Pohoda v Šubířově. Poslední 4 km do Dzbelu jsme zvládli za necelou hodinku a na nádražíčko jsme dorazili současně s vlakem. V nohách 23 km a v srdíčku spoustu hezkých zážitků z téhle tůry, inspirované stránkami Maruščina poučná turistika zde na blog.cz. Vzpomenout musím ještě účast dvou nových PPP - Martyho a jeho paní Lídy z Dřevnovic.

Valda
V mapce je vyznačená plánovaná (fialová) a skutečná (černé tečky) trasa.

Kalvárie

10. června 2009 v 19:50 | Valda |  Turistická všehochuť

Poutní místo Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka


Veselice a Jevíčko

8. června 2009 v 7:29 | Valda / Máte štěstí, že jdem zrovna kolem |  Hodnocení akcí
Kamarádi PPP o víkendu proběhly hned dvě akce PPP s celkovou účastí 8 PPP a nájezdem 153 km kolmo.
V sobotu jsem se v půl osmé ráno potkal (ne zcela náhodně) na autobusovém nádraží se sestrami Renatkou a Leničkou a jejich chlapama. Cyklobus nás vysadil v 8.45 v Protivanově, kde nás okamžitě a ze všech stran napadla zima. Bylo tak max. 10 oC a foukalo. A tak jsme přijeli ke Žďárné na začátek Jantarové cyklotrasy č.5 pěkně promrzlí. Kdo co měl to si na sebe navlékl, protože do Sloupu nás čekaly převážně sjezdy. U závory před kempem ve Sloupu nás vyhlížela myška Jerry, která se nechala bez skrupulí fotit ze 2 m. Pak zmizela někam směrem do baru U TOMA. U Sloupsko -šošůvských jeskyní jsme si museli dát na zahřátí kafe a rum. Pak nás dva místní mladíci (opivení ještě po pátečním flámu) provedli po okolí a ukázali nám jeskyně a průrvy, o kterých jsme doposud neměli ani potuchy a to jsme zde byli někteří už asi po paté. Paní v pokladně nás obšťastnila razítkem do TK. Na rozhlednu u Veselice (cíl naší trasy) to bylo ještě 6 km pořád mírně a v závěru prudce do kopce. Na rozhledně, na kopci Podvrší (název podle zaniklé vesnice poblíž) nás přivítal správce objektu, který nám za 20 Kč prodal vstupenku a měl i různé suvenýry a taky krásné razítko rozhledny do TK. Všichni kromě Renatky (vystoupala asi jen do 1.třetiny) jsme po spirálově točitém schodišti s průhlednými rošty dobyli výhledovou plošinu ve výšce 671 m/m. Škoda, že nabylo lepší počasí, dohlednost byla asi jen 10 km. Po sestupu jsme se vrátili do Sloupu, kde jsme se u kostela zamotali mezi motorkářskou svatbu. Luba s Lenkou odbočili o jednu uličku dřív a tím pádem nás předjeli a přes obec Šošůvku nás zase dojeli v Holštejně. Na zříceninu hradu jsme se podívat nešli, počasí nás docela strašilo. Propadání Bílé vody u Holštejna, bylo bez vody. Po cyklostezce jsme přes 3 brody dojeli do campingu Baldovec.
Občerstvili jsme se a pokecali s Lukášem - programovým managerem a Lubovým kamarádem v jedné osobě. Camp je perfektně zařízen k víkendové relaxaci a ceny ubytování v moderně zařízených bungalovech jsou do 250 Kč za noc. Kromě lanového centra, paintbolového hřiště a wellnes centra jsou k dispozici i hřiště na míčové hry, tenis, bazén a to vše v krásném prostředí okolní přírody. Další typ na víkendovou akci PPP. Z Baldovce jsme po cyklostezce pokračovali do Nivy a na Repechy, kde jsme se odměnili za zdolaná nesčetná stoupání nádherným sjezdem Repešským žlebem do Hamer. U místního rybníka jsme pozorovali užovky a kapry. Celou akci jsme zakončili několika Krakonoši, makrelou a žebrama v hospodě U Dudka v Krasicích. Dorazili jsme tam docela unavení po 73 km v 15.45. Nezmokli jsme a ve finále nám dokonce i svítilo sluníčko.
V neděli 7.6. jsme s Dádou už před třičtvrtě na deset čekali na hl. nádraží v PV, jestli se někdo objeví a pojede s námi do Dzbelu, abychom si i tuto akci mohli započítat jako akci PPP. Zachránila nás v poslední chvíli (jak ostatně bývá jejím a Fantomasovým zvykem) Majka. Přijela za 5 minut 10 a tak jsme na návštěvu za rekonvalescentem Toníčkem do Odborného léčebného ústavu v Jevíčku vyrazili ve třech. Potěšil nás telefonátem Luboš, který slíbil, že tam přijede na motorce. Motoráček nás bezpečně vysadil po 11. hodině v obci Dzbel na začátku Nectavského údolí, které jsme si krásně sjeli do Nectavy. Bylo nádherné dopoledne, oproti sobotě teploučko a slunečno. Navíc již od rána po nočních bouřkách daleké dohlednosti. První výhledu jsme se těšili před Biskupicemi, kde bylo nádherný pokoukání na Chornici. Vyfotili jsme se u zámku v Biskupicích, který se právě opravuje. Hned vedle něho stojí krásná socha sv.Floriánka a novou fasádou zářící farní kostel. Mohli jsme jet rovnou do Jevíčka (3 km), ale znáte mě, vedl jsem nás do Jaroměřic, kde je v obci na jednom kopci opravdu hezký zámeček a na protějším kopci poutní místo Kalvárie, kam jsme se samozřejmě museli taky vyšplhat, ale stálo to za to. Přesto, že památka je v rekonstrukci (viz fotky na rajce.net), bylo se na co koukat. Navíc všude kolem rostly lesní jahody. Do Jevíčka jsme dojeli o půj jedné. První koho jsme potkali byl motorkář Luba. Zastavili jsme se u zámku (dnes ZUŠ), u Městské věže s výhledovým ochozem (bohužel nepřístupné) a na náměstí jsem holky na přání vyfotil u kašny s čurajícím chlapečkem (bohužel se mu zrovna nechtělo). Léčebný ústav se nachází na kopci (kde jinde) nad Jevíčkem, kam jsme dorazili asi 10 minut po Lubošovi, který už seděl venku na lavičce i s Toníkem. Po srdečném uvítání (holky se s ním i vášnivě líbali) jsme na sluníčku hodinku poklábosili, prohlédli si krásný areál sanatoria, včetně Tondového pokoje a výhledové terasy. Razítko do TK nám dala paní v kantýně. Kuriozita: motorkář Luboš vezl v kapse bundy Toníkovi velkou čokoládu, kterou po cestě někde vytratil. Naštěstí my cyklisté jsme naši čokoládu dovezli i předali. Luboš nám za to koupil pití. Na zpáteční cestu jsme vyrazili 10 minut po Lubovi přes Velké Opatovice, Cetkovice a Úsobrno do Horního Štěpánova. Cesta z Úsobrna na HŠ se opravuje, přes most v rekonstrukci nás veselí rómští dělníci pustili až na Dášiny krásný hnědý oči. Ve Štěpánově jsme se v hostinci U Omelků (Radek - palubní technik Mi 171) posilnili výbornou polévkou a kafíčkem a protože už bylo půl páté, nezdržovali jsme se a vyrazili na posledních 25 km přes Hrochov na Seč a 3,5 km sjezdem na Pohodlí a do Vícova. Když uvidíte Plumlovský zámek, tak už je vám jasné, že to dojedete, protože je to z kopečka a co by kamenem dohodil. Závěrečné pivečko jsme si dali U Anděla na Melantrišce. Posledních pár kilometrů nás honila bouřka, ale nedohnala. Najeli jsme 80 km, trasa byla docela kopcovitá, ale odměnou nám byly nádherné a daleké výhledy.

Příští týden plánuji spíše turistiku, ještě se poradím s Petrem GPS, jestli uděláme ten Adamov, nebo něco jiného. Vydržte do středy. Nezapomeňte se mi ozvat, kdo plánujete Nezamyslice 20.6. Zatím se přihlásili kromě nás radní, růžičky, Majka a Olin.

Valda