"MÁTE ŠTĚSTÍ ŽE JDEM ZROVNA KOLEM"

Září 2009

Týden plný turistiky a rozhleden

29. září 2009 v 8:35 | Valda / Máte štěstí, že jdem zrovna kolem |  Hodnocení akcí
Babí léto letos turistice opravdu přeje. Nádherné teplé slunečné dny a podzimem zbarvená příroda nás provázely na všech akcích PPP od úterka 22.9. až do včerejšího svátku sv.Václava.
My jsme s GPS-kama a Majkou už v úterý po obědě vyráželi na dovolenou do Čenkovic. Zastavili jsme se cestou v Červené Vodě a navštívili rozhlednu na Křížové hoře. Bohužel byla zavřená, ale i tak to byl pěkný 7 km výlet. Ve středu 23.9. jsme absolvovali 21 km tůru z Čenkovic na Bukovou horu - Suchý vrch (další rozhledna) - Bradlo (výhledy na Králíky) - pevnost Bouda a zpět. Ve čtvrtek jsme prošli údolím Moravské Sázavy z Výprachtic do Lanškrouna a pak na Mariánskou horu (poutní místo) u Horní Čermné a zpět přes Nepomuk do Výprachtic (25 km). Tento den trošku pršelo a navíc část trasy vedla po asfaltu a byla vhodná spíše pro cyklisty. V pátek cestou domů jsme se zastavili v lesích nad obcí Vysoký Potok (u Hanušovic), kde jsme u místa zvaného Svatá Trojice (krásná kaplička) zahájili 10 km okruh po značených tur. trasách a nasbírali tašku suchohřibů. (Akce absolvovaly i fenky Zuzka a Tereza).
V sobotu se 6 PPP (Valdíci, Jitka, Lenka a ostrý holky) zúčastnilo plánované akce Klubu přátel rozhleden po rozhlednách Znojemska. Najezdili jsme 500 km auty a autobusem, ušli 2 km a vylezli na 7 rozhleden (z toho na 3 v Rakousku). Tuhle akci hodnotím jako pro nás nevhodnou, pohybu bylo totiž nepřiměřeně málo, zato vysedávání v autobuse nepřiměřeně hodně. Ale rozhledny byly zajímavé, až na Hevlínskou hlásku PS, kvůli které jsme najezdili 60 km. To už bylo opravdu jen pro nadšence. Navíc někteří díky této "zajížďce" skoro nestihli vlak domů a už vůbec né slibované 2 věže ve Znojmě - škoda.
V neděli vyrazili GPS-ky s Majkou a partou z Březové na štráfu do Jeseníků, prošli krásnou 17 km trasu ze Skřítku přes Ztracené kameny -Jelení studánku- Mravencovku - Alfrédku a po zelené na Žďárský Potok.
My jsme s Lenkou, Lubou, Ondrou a Dančou (Miky a Kerina taky) vyrazili dodávkou do Hamer, Repešského Žlebu, našli jsme konečně Ježův hrad a prošmejdili krásné lesy okolo Vícova a nad Hloučelou (škoda že je hrozný sucho a nerostou houby). Odpoledne jsme se na přehradě U Vrbiček sešli z cyklisty (Radní a další Draci z Boudy) a přijela tam i Jitka (byla s kámoškou na Chlumu). Cyklisti z Boudy dělali okruh PV- Vranovice Na Peci - Otaslavice - Myslejovice - Křenůvky- Krumsín - Soběsuky - Plumlov-PV.
Fotečky z akcí jsem dal na rajce.net
Doufám, že počasí nám vydrží i na pochod Slováckými vinohrady.
Zdraví Valda

Dobytí Králického Sněžníku

21. září 2009 v 8:34 | Valda / Máte štěstí, že jdem zrovna kolem |  Hodnocení akcí
Této dlouho dopředu avizované akce se v neděli 20.9. zúčastnilo úžasných 21 PPP, kteří za krásného počasí zdolali 24 km, převýšení 903 m a užili si spousty legrace. Myslím, že budu mluvit za všechny zúčastněné , když řeknu, ža akce se po všech stránkách vydařila. Nakonec i nepříjemné překvapení ČD - výluku na trati Zábřeh-Ruda nad Moravou, jsme si v náhradních autobusech docela užili. Ale popořádku.
8 PPP jižní větve nasedlo v Nezamyslicích do rychlíku č.906 PRADĚD a v 06.19 už mířili do Prostějova, kde se nás nakonec sešlo 13 a tak jsme obsadili celých 5 kupé. Již za Nezamyslicemi Arny navázal ve vlaku přátelský kontakt s milou paní průvodčí z Blanska, která nás nakonec doprovázela i na cestě zpět. Cesta do Zábřehu poklidně ubíhala, plánovali jsme další akce PPP a v Zábřehu jsme vylízali a přesedali do autobusu, který nás odvezl do Rudy, kde jsme znovu nasedli na R906, abychom vysedli za 10 min. v Hanušovicích. Přeskákali jsme do lokálky a vyrazili na konečnou stanici do Starého Města pod Sněžníkem, po 20 minut jízdy jsme již (přesně v 08:30) vyskákali na nádražíčku ve St.Městě a společně se na podruhé vyfotili. Bohužel na fotce chybí Petr GPS a Zuzana, kteří hned po první nezdařené fotce vyrazili na trasu (asi aby byli co nejdříve na vrcholu). Vyrazili jsme tedy po modré značce kolem pily na 12 km výstup z nadmořské výšky 520 m/m na samotný vrchol Sněžníku, který má 1423 m/m. Úvodní partie vede kolem části pohraničního opevnění, u jednoho bunkru jsme se zastavili na prohlídku. Dále pak kolem pastvin, se stády krav a s dalekými výhledy do podhůří, jsme dorazili do obce Stříbrnice. U zdejší kapličky nás turistický směrník naváděl na chatu Návrší, ale tu jsme měli v plánu navštívit a cestou zpátky a tak jsme pokračovali po modré do prudkého stoupání po bývalé křížové cestě až ke krásně opravené kapličce p.Marie. Zde jsme spáchali další krásnou společnou fotku a zároveń jsme se napojili na červenou tur.zn. od Paprsku a pokračovali stále do kopce k Adélinému prameni, který je pod stálým hygienickým dozorem a má zbrusu nové zastřešení. Po půl hodince jsme se ocitli na rozcestí Nad Adéliným pramenem (vlevo dolů nás opět lákala svými upoutávkami chata Návrší (2 km po žluté), my jsme ale nedbali a pokračovali po zpevněné lesní svážnici k polsko-české státní hranici ve Stříbrnickém sedle. Minuli jsme neznačenou zkratku po hranici a po červené a modré pokračovali k chatě Franciska (sídlo HS) s malým větrníkem. Odtud již to bylo na vrchol jen 2,5, km a po chvíli jsme ho i uviděli. Nejdříve jsme však došli k základům bývalé Lichnštejnovy chaty (stála zde do r.1971) a ke kamenné sošce Slůněte (postavil ji zde spolek sudetských turistů v roce 1932) - symbolu Králického Sněžníku. Po 200 m jsme se ocitli u pramene řeky Moravy ve výšce 1380 m/m. Posledních 200 m s převýšením 43 m a jsme na vrcholu. Jelikož se jedná o hraniční vrchol s polským názvem Snieznik Klodzki, bylo zde i spoustu Poláků. Do roku 1973 tu stála kamenná, 33 m vysoká, rozhledna, která musela být kvůli špatnému tech.stavu odstřelena. Po ní tu zůstala hromada rozvalin, které slouží také k výhledu. Pod ní a v blízkém okolí je pár dřevěných laviček a stolů, kde jsme i my poobědvali (bylo 12.30) a uvařili si vrcholové kafíčko, logisticky perfektně připraveno Dádou a Arnym, rum měla Zdenka prečo. Na vrcholu docela foukalo. Prohlédli jsme si pomníčky, mohyly a pamětní desky, blýskli vrcholové foto a vyrazili k sestupu. Společně jsme se vyfotili u Slůněte a za druhým povalovým chodníkem jsme na radu Petra GPS sestupovali zkratkou podél hraničních kamenů až do sedla. Na rozcestí Nad Adéliným pramenem jsme pokračovali tentokrát po žluté a ta nás bezpečně dovedla na chatu Návrší. Bylo místo na terase a tak jsme posedali a dali pivko, kofolu, kávu, gulášovku nebo česnečku, orazili si turistické knížky a koupili pohledy. Napsali jsme pohled pro paní průvodčí, který jí všichni podepsali (když jsem jí ho pak ve vlaku předával, měla slzičky v očích). Do Stříbrnic do bylo z chaty 2 km. V obci u hospody si pokecal Luboš s motorkáři z Prostějova a poslední 3 km do Starého Města jsme již kopírovali ranní trasu kolem bunkrů a krav. Na nádraží jsme dorazili 30 min před odjezdem vlaku a tak jsem s Arnym ještě zaběhl na náměstíčko a nafotil krásný kostel a radnici. Cesta vlakem domů probíhala v podobném duchu jako ráno, jen cestujících bylo o poznání více (studenti cestovali do škol), výluku z Rudy do Zábřehu zvládo 5 plných autobusů, skoro celou dobu jsme seděli (aspoň děvčata) a tak nám cesta, zpestřená opětovným setkáním s naší paní průvodčí z R906, příjemně ubíhala. V Prostějově vysedli seveřani a vytvořili na peróně špalír, který mával a pokřikoval na jižany v oknech vlaku na rozloučenou.
Všichni jsme se spokojeně rozešli s pocitem hezky prožité podzimní neděle v přírodě. Všem zúčastněným započítávám celkem 24 km. Na cestě jsme strávili 13 hodin z toho 4 ve vlaku (bus).
PPP zdar Valda :-)

Na bicyklech Němčickem

9. září 2009 v 17:06 | Valda / Máte štěstí, že jdem zrovna kolem |  Hodnocení akcí
V sobotu 12.9.2009 byly sice v Prostějově hody, ale my jsme s Dádou již v osm ráno seděli v sedlech bicyklů a mířili si to na Nezamyslice. Já jsem zajel napřed pro Pepíka do zámku a Dáda si to namířila rovnou na start do Dřevnovic. S Pepou jsme se ještě na chvilinku zastavili u Arnyho a Renatky, abychom je pozdravili a pak již polňačkou do Dřevnovic. U obecního úřadu nás již čekali Motýlci a Věrka - dcerka místostarostky obce, která nás velmi krásně přivítala štamprdličkou a melounem, dala nám razítka do účastnických kartiček a pohlednice obce a všichni jsme se společně vyfotili. Kolem půl desáté jsme vyrazili na trasu. Cílem akce je projet 16 obcí mikroregionu Němčicko a nasbírat 16 razítek. V každé obci je při tom připraveno drobné občerstvení, propagační materiály a v některých obcích byly otevřeny pro účastníky i prostory obecních památek, kostelů, kapličkek, výhledových věží a pod. nám se podařilo nasbírat 11 razítek a najet 45 km. Počasí nám přálo - nepršeloa občas vylezlo i sluníčko, i když odpoledne začalo trošku foukat. Dojeli jsme po 14 hodině do cíle ve Víceměřicích, kde jsme dostali zdarma klobásku, propisku a klíčenku. Dáda vyrazila o půl třetí samostatně do Prostějova (šla na noční), já jsem doprovodil Motýlky a Pepu do Nezamyslic a pak jsem vyrazil taky ku Prostějovu. Najel jsem 85 km a domů jsem dorazil v 17.00. Fotečky jsem dal na rajce, zde je adresa stránky : http://pppprostejov.rajce.idnes.cz/Na_Bicyklech_Nemcickem/



















































Cyklistice PPP zdar.
Valda

Arnyho trasa byla super !!

7. září 2009 v 17:33 | Valda / Máte štěstí, že jdem zrovna kolem |  Hodnocení akcí
Chtěl bych touto cestou poděkovat kapitánovi Arnymu za vzorně připravený a pestře naplánovaný nedělní pochod kolem městyse Nezamyslice.

Přesto, že se nás na nádraží v Nezamkách sešlo jen 6 PPP (v Těšicích se přidal 7. Franta) užili jsme si krásný slunečný den nejen v údolí říčky Hané se spoustou legrace. Nutno ocenit i účast Motýlků při uvítání na nádraží, zastavili se zde ( a já jsem od nich dostal i dárek) cestou do Prostějova, kam jeli pro dceru. Od nádraží jsme šli směrem na Víceměřice, ale hned asi po 150 m jsme odbočili vlevo a pěknou asfaltkou kolem kukuřice a silážní jámy jsme došli k místu zvanému "letiště", Arny nám zde zcela vážně vyprávěl, že se zde nahrávala známá filmová scéna s bitkou po přistání práškovacího letadla z filmu "Vesničko má středisková" a já jsme mu to sežral i s navijákem. Po dalším odbočení vlevo se pod námi objevili domečky obce Dřevnovice, ale my jsme napřed ještě přes pole zašli k místu údajného cholerového (podle Arnyho) nebo morového (podle Poníků) hrobu. Stojí zde dnes v podstatě jen patka nějakého kříže nebo pomníku. Obcí Dřevnovice jsme procházeli za humny proti proudu říčky Hané a pozdravili se nejprve u prvního domku s Renkem, Marci a Renečkem a pak u okálů s motýlky Honzou a Pavlínkou (ti nás dokonce pohostili štamprdličkou). Minuli jsme soutok Hané a Tištínky a po silnici pochodovali k Těšicím. Na okraji obce nás překvapil Franta Tištíňák, se kterým jsme se přivítali jeho slivovičkou a fotečkou. Na těšickou kapličku jsme jen koukli z hlavní cesty a u boží muky se zastávkou odbočili vpravo k revitalizovanému rybníku u místního letního výletiště. Zde se Lenka poprvé nechala vyděsit místními žábami. Přešli jsme silnici a po čerstvě pooraném poli jsme (to potěšilo zejména Frantu v sandokanech) se asi 500 m prošmatlali k dálnici, tu jsme podlezli pod mostem a polní cestou kolem obrázku sv. Antonínka Paduánského u pramene jsme dorazili k revitalizovanému rybníku u Tištína. Kromě spousty žab zde byli jen tři rybáři a tak jsme zde udělali přestávku a poobědvali lepeňáky.
Po hrázi rybníka jsme se s plnými bříšky vydali do "nejprudšího" stoupání - převýšení asi 10 m a přišli jsme kolem družstva, kde se pásli ovce, do Tištína. V Tištíně jsme si prohlédli krásný kostel a bývalou kapličku - dnes knihovnu. Přes bývalou železniční trať Nezamyslice -Morkovice a kolem hřbitova jsme se dostali na vyvýšené místo s hezkým rozhledem, odkud jsme se přes pole blížili opět k dálnici. Tu jsme opět podlezli pod mostem a už nám zbývalo jen asi 300m k známému Mokroši u Mořic. Leničku potěšili kvetoucí lekníny a rákos a tak po společné fotečce v plovoucím altánku a Fandové slivovičce, jsme opět přes pole nabrali kurz ke kostelu v Nezamyslicích, kde nás od 14 hod očekával Luboš na mašině, Motýlci (Honza, Pavla a Klárka) a místní kronikář pan Bohumil Outrata. Ten nám ukázal celý kostel a půl hodinky nám poutavě vyprávěl o historii Nezamyslic a místní farnosti. Po přednášce následoval přesun do hospody Na koupališti, kde jsme se občerstvili a my tři Prostějováci (Já , Lenka a Lída - nová členka PPP) jsme odtud na poslední chvíli doběhli na vlak v 16.40, na nádraží nás doprovodili zase Motýlci, kteří dokonce půjčili Lídě kolo, aby jí neujel vlak.
Statistika : celkem se akce zúčastnilo 11 PPP a pes Daneček. Ušli jsme 16 km., které započítávám jen 7 PPP a Danečkovi.



Příští týden v sobotu plánujeme opět návštěvu na jihu - jedeme ale na kolech a podrobnosti dám na web ve středu.
Valda