"MÁTE ŠTĚSTÍ ŽE JDEM ZROVNA KOLEM"

Říjen 2009

Turistický deník

31. října 2009 v 1:12 | Valda / Máte štěstí, že jdem zrovna kolem |  Turistická všehochuť
Kamarádi PPP, jak jste někteří měli možnost vidět na vlastní oči ve středu, nový turistický deník na turistické vizitky je moc pěkný a praktický. Proto jsem vložil i odkaz na tyto webovky a přikládám fotečku. Doufám, že nedudu jediný sběratel pěkných turistických vizitek á 12 Kč.
Valda
Turistický deník

Pochod TGM se zdařil !

29. října 2009 v 18:06 | Valda / Máte štěstí, že jdem zrovna kolem |  Hodnocení akcí
Kamarádi PPP doufám, že se vám II.ročník pochodu TGM Litovelským Pomoravím z Moravičan do Litovle líbil stejně jako mě a Dádě. Počasí nám docela přálo, nepršelo, nefoukalo a teplota byla kolem 10 oC. Jen škoda, že aspoň chvilkami nevysvitlo sluníčko, které by tu krásnou podzimní přírodu ještě lépe vybarvilo.
Na nádraží se ráno před osmou sešlo 13 PPP a náš Pepa byl 14. neboť jel už z Nezamyslic a držel nám ve vlaku místo. Bleskovým přestupem v Olomouci jsme stihli vláček 8.31 a tak jsme těsně před devátou vylízali v Moravičanech.

Hned u nádraží začíná modrá tur.značka (dále jen TZ) a ta nás nasměrovala na kapličku U Joséfka (2 km). Prošli jsme kolem krásného farního Kostela sv.Jiří - stojí na vyvýšenině na levém břehu Třebůvky, je doložen ve starých listinách ze14. století. Areál kostela vymezuje hřbitovní zeď s dvoukřídlou bránou z konce 18. století a kaplí datovanou rokem 1860. Přešli jsme po mostě přes Třebůvku a došli ke trati, tu jsme podešli a ocitli se v u kynologického cvičiště a na začátku lesů zvaných Doubrava. Prvním a posledním větším stoupáním jsme došli k pěkné kapličce U Joséfka a pokračovali jsme dál po modré TZ směr Bradlec, kam jsme ale nedošli neboť jsme podle mapy a Lubové GPS odbočili na 1. křižovatce lesních cest prudce vpravo a po 500 m došli na značenou cyklostezku. Deště předchozích dnů způsobili, že se přemnožili plodnice jedlých hub, zejména bedlí a žampionů, kterých zejména Maryška a Pepa nasbírali s naší pomocí během chvilky plnou tašku a záhy ještě jednu. Některé pařezy nebyly pod václavkami vůbec vidět. Po cyklostezce 6026 jsme krásnými lesy došli po 2 km k rozcestí U Spálené u žel.tratě (zrovna projeli 2 vlaky). Podešli jsme trať , dali se doleva a minuli Smírčí kříž (vyfotil jsem ho s Renatkou) a po dalších 2 km jsme došli k hájence v Nových Mlýnech a pak kousek po silnici vpravo k restauraci Na Kodlově . Občerstvili jsme se v hospodě, která má nového majitele a její úroveň se oproti loňsku pozvedla. Dříve tolik vyhlášená Rybářská bašta, hned vedle, je již několik let mimo provoz a podle majitele Kodlova, ještě dlouho bude. Luba nás vyfotil u hospody a my jsme se kousek jakoby vrátili a odbočili vpravo dále po modré a po značené naučné stezce směr Templ (nebo též Chrám přátelství), jedná se o větší altán s výhledem na řeku Moravu, jednu z romantických staveb, kterou nechali Lichtensteinové postavit na Doubravě. Vnitřní stěny jsou značně poničené frajery sprajery. Od Templu jsme pokračovali dál směrem k výhledu na Obelisk, další stavbu, tentokrát na opačném břehu Moravy. Modrá TZ nás pak již bezpečně dovedla až do místní části obce Mladeč do Nových Zámků, k areálu ÚSP. Ten je zřízen v budově zámku, který byl přestavěn Lichtensteiny v 18.st. z původního loveckého letohrádku. Ve dvorním traktu zámku řádí už léta AČR. Do areálu není přístup. Ocitli jsme se u mostu přes Moravu, modrá nás vedla asi 300 m po silnici směr Mladeč a u závory do lesa jsme ji opustili vlevo a po červené pokračovali na Vrapač. Podél řeky Moravy jsme lesem pokračovali poslední 2,5 km do Litovle (1. pís.zmínka r.1287). Nejprve jsme dorazili k jezu, kde se odpojil náhon a podle něj jsme pak kolem koupaliště došli až na okraj města. Před námi se tyčili dvě dominanty Litovle (hanácké Benátky) - radniční věž a věž kostela sv. Marka. Vlevo pak areál zatím funkčního cukrovaru. Do centra nás červená TZ vedla kolem funkční vodní elektrárny s bočním jezem a kolem již zmíněného kostela a kaple sv.Jiří (je v opravě). Na pěkném náměstí Přemysla-Otakara II s radnicí a se zajímavým schodištěm s přístupem k mlýnskému náhonu Nečíz jsme si odpočinuli na lavičkách. 72 metrů vysoká radniční věž má výhledovou plošinu a v sezóně bývá přístupná. Uprostřed náměstí je historicky významný morový sloup z roku 1724 (obětem moru v roce 1714). Odtud jsme se vydali do parku s rybníkem a hlavně do cíle našeho pochodu - ke Gymnáziu Jana Opletala z roku 1904. Zajímavé jsou mozaiky umístěné na průčelí budovy, které jsou zhotoveny podle návrhu akademického malíře Jana Köhlera. Představují vyznané okamžiky dějin Litovle. 9. května roku 1948 byl před gymnáziem vztyčen pomník T.G. Masaryka. Ten byl v červenci 1978 tajně stržen a obnoven byl 7. března 1990 u příležitosti 140. výročí narození Masaryka. U pomníku jsme položili symbolicky věneček (vyrobila Lenička) a zapálili 3 svíčky PPP. Po společném fotu jsme se vydali zpět k radnici a do cukrárny Modrá kočka, kde jsme u kafíčka strávili zbytek času do odjezdu našeho vláčku. Na ten jsme nasedli na žel.st. Litovel -město v 16:17 hod a náš známý mašinfíra Trunda nás dovezl přes Senici až na hlavní do Prostějova. Tady jsme se v 17:30 se 17 km v nohách a spoustou zážitků v hlavách rozešli k domovům. Tahle akce PPP se opravdu vydařila a to nejen proto, že se jí účastnilo o 2 PPP více než loni.
Valda

Článek z časopisu Rozhlednář

29. října 2009 v 10:19 | Valda / Máte štěstí, že jdem zrovna kolem |  Hodnocení akcí
Této akce Klubu přátel rozhleden se zúčastnili i PPP a tak zde uvádím článek, který o akci napsali sami rozhlednáři.

Zdroj: ROZHLEDNÁŘ
08 / 2009
zpravodaj Klubu přátel rozhleden, o.s.

14. setkání KPR - Rozhledny Znojemska a rakouského příhraničí aneb VIVA SCHENGEN!
V sobotu 26. 9. 2009 proběhla unikátní akce KPR s lákavým názvem, a ještě lákavějším obsahem. Díky vzorné organizaci pořadatelů (především díky Pavlovi a jeho partnerce) se podařilo zajistit velký autobus pro všechny zájemce, volná místa zbyla i pro rodinné příslušníky a místní turisty. Cena zájezdu byla 150 Kč na osobu. Mohli jsme tak od pozdního dopoledne jezdit společně busem a šikovný pan řidič byl po celou dobu ochoten vyhovět všem našim přáním, což jsme ocenili zejména v závěru celé akce.
Sraz byl sladěn s příjezdy vlaků od Brna i od Prahy, takže v 11 hod. jsme vyrazili. Bylo dohodnuto, že u všech objektů bude dodržována kázeň pro nadšené fotografy, že zpočátku bude vždy objekt ponechán k volnému focení bez lidí a nahoru se půjde až na pokyn, což se ukázalo velmi strategické. První společnou lahůdkou byla rakouská betonová rozhledna Schatzberg s pomníkem, umístěná mezi vinicemi. Tato rozhledna je z roku 1980 a má 31 točitých schodů vedoucích na 2 vyhlídkové plošiny. Odtud jsme mohli vidět i cíl naší další zastávky - kýčovitou stavbu v nákupním centru Excalibur City u hraničního přechodu Hatě, která byla publikována již v knihách prof. Nouzy a která momentálně figuruje mezi nepřístupnými. Pavel zajistil nejen otevření (88 schodů), ale přivezl i nové razítko ve tvaru rozhledny, tak jsme měli samozřejmě radost. Počasí od rána také přálo, takže jsme i s výhledem byli všichni spokojeni (pravda, výhled "nic moc", ostatně rozhledna vznikla spíš jako obal komínů centra).
V pořadí třetí zastávkou byla bývalá vojenská strážní věž nedaleko Hevlína. Železná věž se nachází v poli, má 48 stupňů žebříku. Ne všichni se odvážili vystoupat nahoru na mírně vratkou plošinu, ale kdo vylezl, nelitoval. Cesta pak pokračovala dlouhým přejezdem do Rakouska s návštěvou 2 bonbónku - bonusu v podobě dřevěné věže, kterou těsně před akcí objevil Martin v mapě a Pavel ji operativně zařadil. Jde o dřevěnou rozhlednu nad městečkem Pulkau poblíž silnice na Weitersfleds 35 schody a velmi prostorným ochozem (dokonce s lavičkou) a dalekým rozhledem (pouze však v přímém úhlu). Odtud jsme jeli jen kousek, zato do kopce na objekt, který byl lákadlem už na pozvánce:
betonová rozhledna Europawarte. Z betonové věže zajímavého tvaru se 4 patry a 112 schody s výškou 16,5 m byl krásný rozhled, akorát příliš fotogenická nebyla... To byla poslední rakouská záležitost a pomalu jsme se začínali těšit na dvě domácí moravské lahůdky. Nejprve jsme zajeli ke značně zpustošenému zámku po armádě v Uherčicích, kde v zámeckém parku kdysi dávno trampoval Milan a spal v objektu torza stavby, na niž upozornil jako na torzo starobylé zámecké rozhledny a Hardy se dal do cíleného průzkumu (své výsledky prezentoval na Zikyho webu). Zastavili jsme u zámku a parkem jsme prošli k torzu
rozhledny. Stavba všechny nadchla, z vnějších 10 schodů alias Cibulka bylo zřejmé, že se jedná o objekt určený k rozhledu a uvnitř stavby bylo lze sledovat otvory pro dalších 39 schodů (pahýl jednoho dřeva byl patrný dodnes). Opět bylo připraveno razítko rozhledny již v pokladně zámku a uháněli jsme již busem k našemu poslednímu společnému zastavení
v oblasti Bítova. Autobuusem jsme jeli přes Vysočany, nad údolím Želetavky (viděli jsme
starý bítovský hřbitov) a po mostě u soutoku Dyje a Želetavky se kochali pohledem na hrad Bítov, zříceninu hradu Cornštejna a po bítovském mostě jsme přejeli už přes Vranovskou přehradu do obce Bítov a dále k nové rozhledně Rumburak. Zde jsme poprve nakupovali vstupenky, razítkovali a uháněli po 146 schodech k nádherným výhledům na Vranovskou přehradu. Výhledy z ochozu vybaveného směrovou růžicí s popisy byly vynikající a
obzvláště v zapadajícím slunci byla krajina s přehradou, obcemi a zříceninou okouzlující. Tím skončil oficiální program a jediným zájmem všech už jen bylo, dostat se dobře domů, což se díky nevšední ochotě pana řidiče nakonec všem podařilo.
Potud článek v Rozhlednáři.

Já za sebe bych k celé akci dodal, že to byla akce opravdu pro velké fandy rozhleden a rozhlížení vůbec, pro mne osobně moc vysedávání v autobuse, málo chození  a na každé rozhledně jsme byli jak cvičený opičky. Napřed si všichni vyfotíme rozhlednu ze všech stran bez lidí, pak rychle všichni nahoru a dolů a rychle do autobusu aby jsme stihli další. A Ten vlak domů stihli ti vzdálenější jen s velkým štěstím na poslední chvíli až v další stanici za Znojmem. Plánované věže ve Znojmě jsme už nestihli vůbec. Myslím, že na další podobnou akci KPR už PPP neukecám.
Valda

Z Vícova do Plumlova

26. října 2009 v 7:25 | Valda / Máte štěstí, že jdem zrovna kolem |  Hodnocení akcí
Kamarádi PPP, v neděli 25.10. jsme se odpoledne s Petrem prošli s trekovými holemi z Vícova přes vypouštěnou Plumlovskou přehradu do Prostějova. 14 km jsme urazili za 2 hod a 20 min. Konečně vykouklo i sluníčko a tak se vybarvila krajina paletou podzimních barev. Pár fotek jsem dal na rajce.Do Vícova nás vyvezl Petrův syn autem, potkali jsme se tam s Lenkou a Lubou. Na přehradě bylo opět procesí, otevřená byla všechna občerstvaní. Zlechovský rybník je už úplně vypustěný a voda je již jen pod starou hrází v bývalém Stichovském (též Valchovském) rybníce. Po dostavbě hráze a napuštění přehrady v roce 1932 se oba rybníky spojily a stará hráz zůstala pod vodou. U ní jsme také s Petrem v neděli potkali 2 PPP - Zdenku GPS a Dášu. Jim i nám započítávám km.
Na Litovelský pomoraví se hlásí už 12 PPP.
Zdraví Valda

Říka-Obřany-Hostýn

25. října 2009 v 12:00 | Valda / Máte štěstí, že jdem zrovna kolem
Ahoj Kamarádi PPP, už jsme se s Dádou nemohli v sobotu dočkat středečního pochodu LP a tak jsme si vyrazili na menší procházku do Hostýnských vrchů, po které jsme se stavili u švagrové v Dřevohosticích. Počasí slibované na Nově opět nepřišlo a tak jsme celou 12 km trasu absolvovali v typicky sychravé podzimní atmosféře, která byla ještě na kopcích prokládána mlhou hustou jak v prádelně. Přesto se nám vycházka líbila a docela jsme si ji užili, navíc jsem sehnal v kiosku na Hostýně Turistický deník na vylepování turistických vizitek, který vám ve středu ukážu. Pokud by vás zajímali podrobnosti o turistických vizitkách navštivte jejich www.
Fotečky (pochmurné) z našeho výletu kolem Hostýnu najdete zde.

S některými z vás se těší ve středu nashledanou
Valda

Ramena řeky Moravy - NPR

19. října 2009 v 17:06 | Valda / Máte štěstí, že jdem zrovna kolem
Kamarádi PPP !
V neděli se plánovaná akce PPP uskutečnila, přesto že jsme byli jen dva. Já a náš Pepa. Tím bylo splněno základní pravidlo akcí PPP a tak si 18 ušlých kilometrů můžeme s Pepou započítat. Počasí se po několika dnech konečně umoudřilo, nepršelo, nefoukalo a občas i vykouklo sluníčko. Národní přírodní park nás odměnil krásnými zákoutími ramen řeky Moravy a okolní obce krásnými objekty sakrální i lidové hanácké architektury .
Koho zajímají podrobnosti může číst dál a nebo se podívat na článek na turistika.cz a nebo na fotky na rajčetiS Pepou jsme se sešli ve vlaku, který nás v 10:26 vysadil v Olomouci, a z kterého jsme jen přes perón přesedli na druhý, který jezdí z Olomouce do Drahanovic, aby nás v 10:57 vysadil v žst. Příkazy. Po opuštění moderní vlakové soupravy společnosti RegioNova jsme se vrátili asi 100 m zpět po silnici a na sloupu jsme našli výchozí směrovku, která nás dovedla do obce k památníku vzniku republiky, kde začíná zelená značka, té jsme se drželi a pokračovali ulicí do středu obce, považovat za něj lze podle mého názoru honosnou budovu (asi) bývalého hotelu s výhledovou věžičkou. Kousek dál po pravé straně objevujeme odbočku úzkou álejí z tůjí k místní kapli sv.Cyrila a Metoděje se dvěma zvoničkami, sakrální to objekt zajímavé architektury. Po návratu zpět na "hlavní třídu" obce jsme došli k objektům lidové architektury - Malému žudru č.p. 26 a Velkému žudru čp.. 50. Skanzen Hanáckého venkova je nalevo, ale byl už zavřený. Na konci obce nás překvapila ještě hezká socha J.Nepomuckého, ze které před 10 lety zloději ukradli dva asi 3/4 m vysoké andílky (to jsme se dozvěděli od místního pejskaře). Zde nás zelená zn. vede vlevo álejí památkově chráněných mohutných lip a dubů k obci Náklo. Už z dálky vidíme na návrší kostel sv. Jiří s věží, která má cimbuří a střechu s rovným zakončením, bez typické špičaté věžičky. Kostel je navíc kuriozní vstupním portálem z korálů se sochou panny Marie. Kolem kostela je několik zajímavých soch a pomníků. Pokračujeme k vodní ploše Štěrkovny u Nákla a kolem ní do místní části Lhota nad Moravou. Vyfotili jsme si vzácnou dřevěnou zvoničku a zastavili se u opravené boží muky a sochy Krista na kříži. Na konci obce vpravo je rozcestník. Začíná zde červená tur.zn. a my po ní odbočujeme vpravo a okrajem lesa se držíme zpevněné cesty, která vede podél ramene Moravy zvaného Mlýnský potok (též Střední Morava nebo Malá voda) směrem na Hynkov. Nepřehlédněte vpravo u Hynkova bažantnici a pštrosí farmu. Když jsme došli k 1.mostu, přešli jsme ho vlevo a prohledli si jez, stojí v místě kde stával jez už v 15.st. Pak teprve pokračujeme až k rozcestníku "U tří mostů" (jsou opravdu tři na jednom místě), zde odbočujeme vlevo na zelenou zn. k Lovecké chatě (červená vedla vpravo nejkratší cestou do Horky nad Moravou). Po 500 m jsme došli k hájence u které nám místní paní hajná poradila cestu ke Kolbišti, a také ho vlevo asi po 150 m spatříme, jedná se o velkou dřevěnou krytou halu určenou k výcviku koní. Kolem ohradníku pastviny s koňmi jdeme doprava a už jsme v areálu Lovecké chaty Horka nad Moravou. Víceúčelové relaxační centrum nás překvapí pestrou paletou nabízených služeb (ubytování, stravování, lanové centrum, paintball, minigolf, jízda na koních, dětské hřiště, bobří hrad, trampolína, mini ZOO atd.) Zde jsme se občerstvili zelňačkou, pivkem a káfíčkem. Od Lovecké chaty je to po zelené do Horky už asi jen 2 km. Zastavili jsme se u mokřadu a rybníčků Přírodní památky zvané Častava, zašli jsme kolem bývalého mlýna - dnes Penzion Horka, ke kostelu sv.Mikuláše a pak na druhý konec obce směrem na Skrbeň - do Centra ekologických aktivit "Sluňákov". Vystoupili jsme na "střechu" Sluňákova s vyhlídkou na Horku, zašli k rybníčku a vyfotili se na jezevčících - vyřezávaných lavečkách. Žel.zastávka Horka se nachází 400 m od Sluňákova u hlavní silnice Olomouc - Litovel a tam náš výlet skončil. Na vláček jsme čekali asi 20 min (jede v 17:08) s 18 km v nohách a po přesednutí v Olomouci jsme byli kolem půl sedmé oba doma. Výlet to byl moc pěkný a v budoucnu sem určitě naplánuji jednu z našich akcí PPP. Konec konců již 28.10. se budeme motat také kolem řeky Moravy, v rámci II.ročníku Pochodu T.G.Masaryka Litovelským Pomoravím z Moravičan do Litovle.

S pozdravem PPP zdar
Valda