"MÁTE ŠTĚSTÍ ŽE JDEM ZROVNA KOLEM"

Červenec 2010

Chráněná přírodní území střední Moravy

29. července 2010 v 23:18 | Valda |  Turistická všehochuť

Mezi chráněná velkoplošná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. V nich jsou zachovány přirozené ekosystémy a reliéf krajiny není znehodnocen zásahem člověka. K dalším chráněným územím a objektům patří: národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP), přírodní památky (PP). Tato chráněná území nejsou takového územního rozsahu jako velkoplošná území, ale jejich přínos je nemalý. Tato území formoval svou činností i člověk. V regionu střední Moravy je takových lokalit celá řada. V následujících řádcích jsem se pokusil je seřadit s uvedením lokace a druhem ochrany.

Jako zdroj informací jsem často použil webové stránky cittedella


Cestou necestou

29. července 2010 v 16:59 | Valda |  Troška poezie :-)
Občas na mě zcela nečekaně přijde básnické střevo. Třeba vás ta slova zaujmou.Valda

Chůze je tím prvním, co se učíme…..

…a posledním, čeho se vzdát hodláme.


Zkratkou ke svému já

Podle mapy putujeme,
ale směr si sami určujeme.
Kterýkoliv zvolíme,
u sebe sama skončíme

Kamkoliv nás cesta vede,
tak na tom příliš nezáleží,
k nitru nás o kousek blíže svede,
o to tady přece běží…

Nechat se unášet

Proč jít pěšky když vyjet si mohu ?
Za nohy poděkuj pánu Bohu !
Protože chůze ti duši osvobodí,
od místa k místu tě doprovodí.

Vzadu nechávat jednu nohu,
překvapen být na každém rohu.
Vnímat přírody mocnou můzu
a z kilometrů už nemít hrůzu....

Cestou necestou

Jdu cestou necestou,
příroda je mi nevěstou.
Když jedna noha střídá druhou
a v davu lidí už nejsem sluhou.

Každý nový krok se počítá
a krátí si cestu ke svému já.
Třídím si svoje myšlenky,
do indiánské čelenky.

Putuji v souladu s přírodou,
mír v duši není náhodou,
otisknu ho do každé stopy své
mír s vámi - Pátris Domine.

Jak jsme se brodili z Hradiska do Dvorka

20. července 2010 v 21:28 | Valda |  Hodnocení akcí
Původně jsme plánovali pohodičkové koupání na vyhlášeném koupališti ve Stražisku, člověk míní a příroda mění. Noční bouřky na Moravě a následné ochlazení nás donutili ke změně plánu, a tak se na Krasické ulici v Prostějově v neděli ráno o půl deváté sešlo 7 turistiky chtivých PPP. Boskovičák nás hodil za 26 Kč do Malého Hradiska
Malé Hradisko
 na start 14 km trasy, která měla podle plánu skončit ve Stražisku. Akce začala okénkovým focením v místní části obce Hradisko, zvané Skřivánkov, odkud jsme se drželi červené značky. Prvních 500 m a máme vlhko v botech, protože jdeme po louce, ale to byl jen začátek. Červená se totiž klikatí kolem potoka Zábrana a je potřeba ji asi 5x přebrodit.
brodíme Zábranu
 To se podařilo 1x po kládách, 2x po  navršení kamenných přechodů a 2x jsem musel holky PPP přenášet na zádech. Pochválena budiž Dáda a Maryška, které neváhaly a 2x se vyzuly a přešly přes vodu bosky. Jen jednou jsme se nechali od Petra ukecat a snažili jsme se brod obejít vpravo lesem. To jsme si ale dali. Je sice pravda, že jsme díky tomu došli k partyzánskému bunkru z II. sv. války, ale tento zážitek se určitě nevyrovnal ani zdaleka tomu,co jsme si užili při následném sestupu zpět k vodě. Jen zázrakem nikdo neuklouzl a nesjel po prdeli do vody. Dáša DVD to tradičně komentovala slovy" kam jsem to zase vlezla ". Jako vždy po takovém to, rádoby zpestření trasy, následovaly odměny. Nejprve jsme dorazili k chráněným stromům - obrovské jedli a buku.
Zejména pohled do koruny buku, který měl obvod kmene přes 5 m, byl fascinující. Matka příroda, mocná květena nám dala pocítit svoji sílu. První usedlostí na kterou jsme narazili je Lipovský mlýn, u kterého se Zábrana vlévá do Hloučely. Děvčata zde okukovaly kozy v chlívku a já jsem se "koupal" ve vaně. Kolem INRI a plastiky kance stoupáme do centra lufťácké obce zvané Seč (název podle vykáceného lesa - seče). Je tu spousta chatařů a chalupářů, protože obec je uprostřed lesů. Vedle kaple sv. Martina z r. 1887 jepříjemný rodinný penzion U Zedníků
 (v neděli open od 11 hod), kde jsme se skvěle občerstvili a najedli. Vyfotili jsme se ještě u totému ve westernovém areálu naproti penzionu  a pokračovali po červené dál na Suchdol,
 začalotrochu poprchat, ale měli jsme bundy a pláštěnky, tak že to nás nemohlo odradit. Kolem indiánského dětského tábora se stany týpí jsme došli až k Brodeckému potoku, to bylo poslední násilné překročení vodníhopo žních k Turkovitoku, které naštěstí nemělo negativní vliv na morální stav účastníků zájezdu. Následovalo krátké stoupání úvozem až k silnici Ptenský Dvorek - Suchdol, obec Suchdol jsme viděli vlevo, my jsme ale využili toho, že obilí na poli u Suchdolu bylo již sklizeno a zkrátili jsme si tedy cestu k lesu přes něj. Prudký sestup asi 1 km a jsme u božího obrázku na okraji Stražiska, nejdeme k nádraží, ale nýbrž vlevo k chatám, jedna z nich totiž patří Dášiným rodičům a tak je jasné, že si ji musíme prohlédnout. Pak se již vydáváme nejkratší cestou k nádraží ve Stražisku, kde se potkáváme s partou 4 PPP (Wráťa a spol.), která přišla z Běláku. Vláček, zrovna přijel od Konice. Nenasedáme, nýbrž jdeme pěšky ještě 2 km do
Ptenský DvorekValda se koupe ve vaněPtenského Dvorku, kde si v hospůdce u zastávky dáváme pivko, kofolu a nebo kafe a v 15:34 odjíždíme autobusem za 20 Kč do Prostějova. Rozešli jsme se až u Anděla na sídlišti Hloučela a myslím, že budu mluvit za všechny, že to byla fajn strávená neděle. Započítávám zúčastněným 14 km a Wráťovi a spol. po 8 km.
Valda

Rabštejnská pětadvacítka

19. července 2010 v 18:26 | Valda |  Hodnocení akcí
V sobotu ráno, po zábavě v Dřevnovicích, se mi vstávalo dost těžko, ale vidina krásné štráfy s Petrem GPS v Jeseníkách, mi to ráno dost ulehčila a tak jsem přesně v sedm ráno zavíral branku na lesní správě v Prostějově a Petrovou zelenou Bábinkou (Škoda 105) jsme si to uháněli přes Litovel a Rýmařov ku Žďárskému Potoku s kvílením a funěním 2 jezevčíků v zátylku. Bylo čtvrt na devět, když jsme zaparkovali u Penzionu Zastávka a dali si první pivko na cestu. Fenky Zuzana a Terezka už byly dost nervózní a tak jsme kolem deváte vyrazili všichni 4 směr Rabštejnská myslivna.
1. pivko v penzionu Zastávka
Bylo krásné letní ráno, jasná obloha, kolem cesty se modraly borůvky, červenaly lesní jahody a poletovali pestrobarevní motýli. Asi po půl hodince jsme došli po zelené ke studánce a chvíli na to, na rozcestí tur. tras Pod Výhledy 768 m/m. Pokračovali jsme po žluté značce přes Rabštejnský potok asi 5 km až na rozcestí z modrou Pod Rabštejnem. V lese bylo poměrně dost mokro, na to jaká panovala vedra. Povodí RabštejnRabštejnská myslivnaského potoka umožňovalo naším psím společníkům dostatek možnosti na osvěžení v horkém dni, čehož obě feny patřičně a často využívaly. K Rabštejnské myslivně jsme dorazili před polednem studánkaPetr s fenkama zůstal u
chaty a já jsem "vyběhl" ještě na zříceninu hradu Rabštejn a po žebříku vylezl na výhledovou skálu. Zdejší skály

jsou vyhlášenou lezeckou lokalitou a tak se to tady horolezci jen hemžilo a stanů tu bylo nepočíteně. Dali jsme si pivko a polívku a pořešili konflikt naší fenky s paní na houpačce, který skončil drobným poraněním houpající se ženštiny, které se Zuzka asi lekla a tak po ní vyjela jak vzteklej krysařík. A tak jsme raději zaplatili a zmizeli směrem na Hvězdu. Těch 3,5 km příjemnou lesní cestou na rozcestí Hvězda, jsme zvládli v pohodě. Fenky i my jsme se zde občerstvili a pokračovali na sedlo Skřítek. To byl asi  nejnáročnější úsek, protože jsme šli kus cesty do kopce, po sluníčku a navíc bylo kolem poledne, když nebereme v úvahu letní čas. Rozhlédli jsme se z výhledové skály Krtinec a k Motorestu Skřítek jsme došli kolem 14 hod. Venkovní občerstvení bylo poloprázdné a tak jsme si dali pivko a ulevili nožkám. Zuza a Terka si taky odpočinuly. Po pivku a hodinové pauze jsmepokračovali po červené přes Žlutý potok, posledních 6,5 km zpátky ke Škaredé jedli a do obce Žďárský Potok. Cestou se fenky opět koupaly v Podolském potoce a Terezka už toho měla plný packy a loudala se za námi.
Krtinec
Naopak Zuzana byla plná energie, stále odbíhala z cesty do lesa a zpátky a větřila vysokou. Po průšvihu s paní na Rabštejně, už jí zase otrnulo. Poslední krátkou zastávku jsme udělali v altánku U Škaredé jedle, posvačili jsme a kolem opravovaného koryta Podolského potoka jsme v půl páté dorazili k autu u penzionu na Zastávce, kde jsme si ještě dali studenou točenou kofolu a závěrečné razítko do TK a vyrazili jsme ku Prostějovu. Suma sumárum 8 hodin v terénu, 25 km v nohách a spousta zážitků z krásné přírody. Fotečky jsem dal na rajče. Petře díky za naplánování super trasy.
Valda

Grenarova 100

15. července 2010 v 15:51 | Valda |  Turistická všehochuť
Kamarádi PPP, možná víte, pmožná né, že Petr GPS předchozí roky pravidelně absolvoval extrémní pochod tzv. Grenarovu stovku z Horního Štěpánova na Praděd. Letos ji nešel,ale úspěšně ji absolvovali  2 jiní PPP - Rosťa a Béďa. Možná jste v Prostějovském večerníku četli článek přímého účastníka pochodu, který shodou okolností šel celou trasu s oběma PPP. Já jsem našel na blog.cz článek jiného účastníka, který vám doporučuji k přečtení. Před Rosťou a Béďou smekám a 100 km jim počítám do přehledu km.

Odkaz na článek přímého účastníka pochodu

Valda

Setkání PPP 11.7.2010 proběhlo

9. července 2010 v 8:00 | Valda |  Hodnocení akcí
Setkání PPP v neděli 11.7. v kamenolomu v Nové Vsi u Litovle skutečně proběhlo.
Kamarádi ,v neděli se nás na přírodním koupališti v Nové Vsi sešlo celkem 14 PPP. Příjemné prostředí, poměrně čistá chladivá voda, slušné občerstvení a super letní počasí, to byly hlavní atributy příjemně stráveného parného letního dne mezi PPP. Většina přijela auty, Luba a Tonda na motorce a já na kole.  Vydrželi jsme až do 17 hodin, kdy i poslední skalní vyznavači slunění toho začali mít plný brejle a rozhodli se zbytek neděle strávit ve stínu. Vykoupali jsme premiérově i našeho maskota želvu Páju. Všichni se mi smáli, když jsem z kola vytáhl vystřelovací deštník, nakonec jsem si ho musel pořád hlídat, aby mi ho někdo neukrad. Taková nouze byla o stín. Nachodili jsme asi 300m (3x ke stánku na pivo a zpět na deky) a uplavali asi 200 m. To je tak málo, že to ani nemůžu započítat do přehledů. Ale samozřejmě sobě 72 km na kole velmi rád připisuji. Je mi jasné, že k tomu bude spousta výhrad. Ale koneckonců, kdo mi v tom zabrání ???
Užívejte sluníčka - Sluníčka, a v neděli se těším na viděnou ve vodě.
Valda
Nová Ves u Litovle

Sváteční víkend PPP byl ryze turistický

8. července 2010 v 18:01 | Valda |  Hodnocení akcí
Přátelé PP, krásné letní počasí nás provázelo skoro celý víkend, jen v úterý se trošku mračilo, občas sprchlo a k večeru jsme se dočkali i bouřek. V neděli jsme poctili návštěvou nejvyšší moravské hory - Hrubý Jeseník. 19 km trasu ze Skřítku přes Ztracené kameny na Jelení studánku a zpět jsme v pohodě ušli za 6 hodin a 13 minut i s fenkama Zuzanou a Terezou. Fotečky jsou na rajčeti.
V pondělí jsme v počtu 7 PPP vyjeli do Loštic, prohlédli jsme si centrum a zašli na návštěvu do řezbářského domku pana Jaroslava Beneše, který vlastní krásnou plastiku lišky Bystroušky a ukázal nám i svůj vyhlášený Loštický betlém. Pak jsme od synagogy vyrazili na 23 km dlouhou Stezku Lišky Bystroušky, která nás vedla přes Žádlovice - Líšnice- Svinov - Střítež - Veselí - Bezděkov - Doly podél říčky Třebůvky - Jeřmaň - Vlčice  zpět do Loštic. Stezka je turisticky značená až do obce Doly po červené značce a pak do Loštic po modré. U Žádlovického rybníka jsme byly očitými svědky rybářského úlovku - 5 kg kapr. Prošli jsme kolem krásného a rozlehlého jezdeckého areálu v Žádlovickém zámeckém parku. Mezi Střítežskými hájenkami je krásná - ručně malovaná - křížová cesta i s kapličkou. Na hájence je krásná pamětní deska s liškou Bystrouškou - viz foto. Za obcí Veselí už začali krásné výhledy na hrad Bouzov, v obci Doly jsme byli od hradu asi 0,5 km vzdušnou čarou. Skončili jsme v Lošticích na koupališti, kde jsme se konečně pořádně občerstvili, než jsme vyrazili zpět do Prostějova.
V úterý se počasí trochu pokazilo a na koupání to nebylo. Změnili jsme tedy plán a místo do lomu u Nové Vsi jsme, opět auty, vyrazili k Bouzovu, abychom hrad konečně dobyli. Obešli jsme ho celý dokola kolem po tzv. Talijánce. Po prohlídce hradu z nádvoří jsme odjeli do 5 km vzdálené obce Javoříčko, odtud jsme vyrazili pěšky kolem Javoříčských jeskyní přes tzv. Zkamenělý zámek a PP Špraněk po červené do obce Vojtěchov, kde jsme byli prvními zákazníky zdejší vyhlášené indiánské hospody. Přečkali jsme zde buřinu a pak se přes obec Březina vrátili zpět do Javoříčka. Bylo nás celkem 10 a ušli jsme jen 12 km.
Valda