"MÁTE ŠTĚSTÍ ŽE JDEM ZROVNA KOLEM"

Říjen 2010

Hanácké smírčí kříže a jiné sakrálky - II.část

30. října 2010 v 9:41 | Valda |  Hodnocení akcí
Milí čtenáři, předchozí putování jsem skončil v Chudobíně - viz. část I. Tato malá hanácká obec je známá zejména tím, že zde najdete hned 3 kostely - katolický, husitský a pravoslavný. Dále je v Chudobíně privátní zámek, který je ale bohužel, včetně zámeckého parku, nepřístupný. Je údajně na prodej. Další zajímavou památkou, která stavebně chátrá, je objekt bývalé kontribuční sýpky u zámku. Je zde také řada pěkných typických hanáckých domů z počátku 20.st.

Z Chudobína jsme jeli směrem na Haňovice, o místním zámku z poloviny 17 st. nemá cenu psát, protože objekt je neudržovaný a zcela přestavěný v duchu socialistické architektury a je v něm sídlo místního zemědělského družstva. Na návsi je však pěkná kaplička sv. Cyrila a Metoděje a před ní opravené  sousoší Kalvárie se sochami sv.Marty, sv.Máří Magdalény a sv. Kateřiny. Obec je stavebně spojena s Myslechovicemi, kterými jsme projeli kolem žst. a na konci obce si prohlédli zajímavý sloup se sousoším Svaté trojice.

Dojeli jsme do Choliny, naším cílem byl krásně opravený monumentální kostel  Nanebevzetí Panny Marie, jádro kostela je středověké a pochází snad už z první čtvrtiny 14. století. Na kostele jsme našli pamětní desku s letopočtem 1326. V letech 1859-1862 proběhla jeho přestavba v negotickém stylu. Při vyhladávání informací o tomto kostele jsem narazil na informaci o krádeži vzácné plastiky Panny Marie v roce 1996, která byla po deseti letech nalezena policií u starožitníka ve Vídni a v roce 2009 vrácena do Choliny 1) Vedle kostela stojí socha sv. Barbory a fara z roku 1733. U Fotbalového hřiště jsme si pak prohlédli boží muku z pol.19 st., postavenou nad torzem 2.smírčího kříže pravděpodobně z 15.st.

Další obcí, kterou jsme projížděli byly Odrlice, uprostřed obce  u silnice stojí zajímavá kaple sv.Cyrila a Metoděje, která by si zasluhovala opravu. Druhou kapličku jsme našli trošku zastrčenou bokem vlevo od hlavní silnice, není moc udržovaná, ale velmi zajímavá, postavená z kamene (patrno pod opadanou omítkou) a má neobvyklý vikýř do půdy s dřevěnými dvířky. Stojí kousek od údajně, největší, dosud zachovalé, stavby z nepálených cihel na Moravě, která sloužila jako sušička chmele.

Trošku si zajíždíme, abychom se dostali do obce Senička ke 3.smírčímu kříži, který je vedle obecní váhy na kraji obce směrem na Senici na Hané. Je schován v kapličce, vedle níž je pařez staleté lípy. Hned vedle, na pozemku č.p. 28 si prohlížíme technickou památku - protipovodňové hráze z roku 1859. Barokní kaple sv.Andělů stážných z roku 1734 je dominantou obce přímo na návsi. Nad oknem kostela je kamenný erb hraběte Karla Martinice - zakladatele kaple. Vracíme se zpět a sjíždíme do Senice na Hané Křébem, po staré silnici zvané Eliščina po Elišce z Kunštátu, která tudy jezdila ze Seničky do kostela v Senici 2).

Hned na okraji typické hanácké vesnice Senice na Hané, zahýbáme vpravo téměř do protisměru a jsme u 4.smírčího kříže. Stojí před sochou sv.Tomáše a zachoval se po staletí v téměř původním stavu, je na něm vytesán krátký meč. V centru obce stojí barokní kostel Máří Magdalény z roku 1705. Původní kostel z roku 1333 roku 1654 vyhořel a zůstala pouze dodnes zachovalá gotická kostelní věž. Před vstupem do kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která pochází z 1. poloviny 18. století, za kostelem socha sv. Jiljí v poustevnickém rouchu a s laní ležící světci u levé nohy, najdete na ní letopočet 1824. 3)Při průjezdu obcí jsme si ještě vyfotili sochu zbičovaného a trny korunovaného Ježíše Krista v plášti s lat. nápisem ECCE HOMO (česky Ejhle člověk). 4)

Zbývá nám posledních 15 km do Prostějova. Náměšť na Hané míjíme a Drahanovice projíždíme jen okrajem po hlavní silnici, abychom se v dešti co nejdříve dostali do lázní Slatinice, k dnešnímu poslednímu 5.smírčímu kříži.  Našli jsme ho na 1. odbočce vlevo na Luběnice, asi po 200 m u boží muky vedle Lichtenštejnského dvora. V obci jsou dále vyhlášené Lázně s minerálními prameny, které blahodárně působí na kloubní chrupavky. Naproti lázní je cukrárna U Veterána a vedle ní, veřejnosti přístupné, muzeum veteránů. Dominantou Slatinic je ale kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl postaven v letech 1769-75 a na kterém probíhá postupně oprava střechy. V letošním roce dostala věž kostela novou báň. V obci se nachází řada dalších sakrálek např.
sousoší sv. Cyrila a Metoděje, socha sv. Jana Nepomuckého a socha Madony s dítětem. 
Směrem na místní část Lípy jsme projížděli kolem krásné sokolovny.5)

A to bylo naše poslední zastavení na 78 km dlouhé trase. Protože déšť neustával a teplota se držela na nějakých 7 oC, šlapali jsme jak o závod přes Kapli a Smržice ku Prostějovu, abychom co nejdříve skočili do horké vany a dali si teplý čajíček. Navíc nás hřál pocit, že jsme splnili hlavní cíl akce - viděli jsme na vlastní oči 5 středověkých hanáckých smírčích křížů.

Odkaz na fotečky je zde.
Z órodné Hané Valda


Zdroje historických informací:
1)http://www.ado.cz/poutni/cholina/cholina.htm
2)http://www.senicka.cz
3)http://www.mikroregionlitovelsko.cz/obec/senice_na_hane
4)http://cs.wikipedia.org/wiki/Ecce_Homo
5)http://www.slatinice.com/

Hanácké smírčí kříže a jiné sakrálky - I.část

27. října 2010 v 22:32 | Valda |  Hodnocení akcí
Svůj trekový velociped zn.GT jsem už měl sice po posezónní údržbě, ale pozvánce mého spolužáka z devítky, Pepíka (píše na treking.cz) k cykloturistickému výletu jsem nemohl odolat. Sjeli jsme se tedy v neděli 24.října přesně v devět hodin u zimáku v Prostějově a vyrazili do chladného a zamračeného rána. A že bylo opravdu chladné, by vám Pepa určitě potvrdil, protože se ještě vracel domů pro teplou mikinu a pořádný ponožky. Ale to už jsme špalali po nové cyklostezce do Kostelce na Hané, kde jsme se zastavili u bývalé Lichtenštejnské sýpky, která se bohužel postupně rozpadá, protože na opravu nejsou peníze. Nad vstupem je zatím rozpoznatelný i když poničený erb jejich rodu.

Přes Stařechovice a Služín jsme dojeli do Čech pod Hanáckým Mont Blancem, kde jsme se zastavili v nové "Multifunkční budově pro kulturu a sport", jak zní honosný název tohoto krásného moderního objektu, který slouží i jako infocentrum. Velmi ochotná a milá paní nám prodala pohlednice a dala razítko do tur. knížek. Na pivko jsme se, vzhledem k časné hodině, zlákat nenechali.

Pokračovali jsme svižným tempem přes Pěnčín do Laškova, kde jsme minuli Toníkovu Myobu a zastavili se u kostela, který má na zdi směrem k silnici zajímavou, historicky cenou desku z roku 1612 - zabudovanou na památku zakladatelů kostela a rekonstrukce v roce 1806. 

Další zastávku jsme měli naplánovánu u prvního z pěti vytipovaných smírčích křížů v Krakovci. Torzo tohoto smírčího kříže stojí hned na začátku obce směrem od Laškova, vpravo u silnice, asi 3 m od poklonky a boží muky. Bohužel má obě boční ramena  uražená. Co tyto kříže znamenaly ? Cituji: "Kamenný kříž na místě vraždy představoval upomínku na tragickou událost, byl dokladem pokání a smíření (vraha s bohem i pozůstalými); kolemjdoucí měl přimět k modlitbě za duši oběti." 1)Stavěny byly v českých zemích především od 14.-16. století a byly jedním z alternativních trestů pro usvědčené vrahy, kterým byly přiznány polehčující okolnosti a nebyli popraveni. V Krakovci, hned v první zatáčce, jsme si pak prohlédli ještě boží muka s pamětní cedulkou z roku 1697, kapličku  sv. Anotnína Paduánského  a tvrz asi z roku 1397, kterou v letech 1613-14 přestavěl  Jan mladší ze Zástřizl na renesanční zámek s arkádami. V současné době je zámek po náročné rekonstrukci v soukromých rukou.2)

Z Krakovce jsme pokračovali směrem na Bohuslavice, ale do obce jsme nedojeli, před ní jsme odbočili doprava na Vilémov a pak u lesa na turistickém rozcestí Malé Padělky odbočili vlevo na cyklotrasu (CT) 6037. Po té jsme vystoupali k hájence Nové Pole a sjezdem dojeli do Ješova (místní části obce Luká). Kolem nové moderní sakrálky - kaple z roku 2006 a dřevěného kříže na křižovatce do Slavětína, jsme pokračovali mírným stoupáním směrem na Kovářov. Asi 500 m před obcí Kovářov jsme opustili CT a po červené tur. zn. dojeli do obce. První co jsme uviděli byla krásně opravená boží muka a v centru obce pak opravená kaple. Na konci Kovářova jsme odbočili doprava a po červené pokračovali přes Brdo do Pateřína. 

V Pateříně je hezká kaplička, ke které jsme museli sjet dolů na náves a pak se vrátit zpět na začátek obce a pokračovat úvozem doleva na obec Hradečnou, která byla vidět na kopečku. Než jsme dojeli do Hradečné, zastavili jsme se u zajímavého a netradičně postaveného kříže INRI s nápisem z roku 1702. Na čtvercovém sloupu je kromě nápisu a INRI, vytesán ještě sv.Martin a Panna Marie. V Hradečné, kam jsme do prudkého stoupání, polňačkou dotlačili kola, je jen na návsi kříž a pomník obětem I.sv.války. Ve vsi jsou však krásné typické hanácké usedlosti z pálených cihel a za obcí další krásný kříž INRI, od kterého je hezký výhled na kostel v Měrotíně.

Kostel sv. Martina v Měrotíně je renesanční stavbou z let 1618-19. Je památkově chráněný. Nejvíce se nám líbil zdobený portál s textem o zboření starého a stavbě nového kostela nad kamenou bránou do bývalého hřbitova. 3) Prohlédli jsme si i architektonicky zajímavou stavbu fary v sousedství kostela. Přejeli jsme hlavní silnici rozdělující obec na východní a západní část, v západní stojí ještě malebná kaplička. Dojeli jsme až pod vrchol Parduska k výhledovému místu na město Litovel.  Výhled je opatřen panoramatickým snímkem s označením výrazných bodů v terénu. Bohužel dohlednosti byly špatné. V poli, pár desítek metrů odsud, stojí krásná, bělobou svítící boží muka z roku 1966, nahoře s kovovým křížem. Na Pardusku jsme nejeli neboť začalo poprchat a tak jsme se začali spouštět dolů z kopce do Chudobína.

Konec I. části
Z Chudobína Valda
INRI pod Hradečnou
deska na kostele v Laškově
smírčí kříž v Krakovci
   
Zdroje historických informací: 

Tovačovský zámek je za lesem.....

27. října 2010 v 16:15 | Valda |  Hodnocení akcí
Jak jsem již předeslal v článku o výlovu Hradeckého rybníka , pokračovali jsme od dolního levého Hradeckého rybníka vyhlášenou álejí starých dubů a lip po zelené značce k zámku, který je opravdu za lesem, přesně jak se v té známé lidovce zpívá. Kolem fotbalového hřiště a přes můstek nad Mlýnským náhonem jsme vstoupili spodní branou do areálu zámku, původně gotického vodního hradu z roku 1321. Na svou, téměř sto metrovou, výšku patřičně pyšná, zámecká věž, se majestátně tyčila ku blankytně modré obloze a na vyhlídkové plošině v jejím nejvyšším patře byly vidět malé tečky lidiček. To nás inspirovalo k výstupu na věž. V zámecké pokladně jsme složili příjemných 20 Kč za osobu, obdrželi hezkou vstupenku, razítko zámku, nakoupili pohlednice, turistické vizitky, děvčata i nějakou suvenýrovou keramiku a vyrazili po 200 schodech na věž. Na úzkém točitém schodišti jsme se obtížně vyhýbali s návštěvníky, kteří se už výhledy pokochali. Udýchaní a zpocení jsme dobyli výhledové patro. Jednotlivé sektory osmiboké věžové vyhlídky jsou opatřeny panoramatickými fotografiemi s popisem viditelných míst, což velmi zpříjemňuje už tak krásný rozhledový zážitek. Počasí nám vcelku přálo, dobré dohlednosti byly asi 7 km, dále pak již byly kopce v oparu. Po sestupu z věže jsme ještě prošli nádvoří  a obešli dokolečka celý zámek, vyfotili jsme se na dělových koulích i na zajímavé terásce. Od zámku jsme se pak vrátili stejnou cestou k Hradeckému rybníku a odtud pokračovali na Věrovany po druhé straně Mlýnského náhonu , kolem Křenovského rybníka. Trošku jsem zariskoval, protože podle navigace i podle mapy byl značen most přes náhon až u Věrovan, což by znamenalo jednak zacházku asi 2 km a navíc po polích a loukách. Měl jsem ale kliku, protože jsme záhy narazili na kovovou lávku přes náhon a přesto, že na ní chyběly 2 rošty, přešli jsme jí všichni bezpečně a bez zaváhání. Tím jsme se dostali, na nám již známou, zelenou tur. značku, po které jsme za chvilku dorazili k autu do Věrovan. Já myslím, že budu mluvit (psát) za všechny, kdyř řeknu (napíšu), že se nám akce vydařila a výlov jsme si pěkně po turisticku zpestřili.

Několik málo informací o zámku jsem vyčetl na Wikimapy : http://wiki.mapy.cz/index.php/Tovačov_(zámek)

Z podzámčí Valdä
výhled na Hradecký rybník
výhled z věže na přední bránu s věží

Výlov Podhradského rybníka 2010

26. října 2010 v 12:36 | Valda |  Hodnocení akcí
Kamarádi a PPP, avizovaná akce směřovaná do krásného, historií opředeného, moravského městečka Tovačova se v sobotu uskutečnila. Sešlo se nás tak akorát do pausírovaného mariáše a jednoho auta zn Nissan "stará almara". Složení to ale bylo velmi příjemné - já a 4 baby. Kromě mojí Dády ještě "Petrovy ženy" - Zdena a Dáša a Majka s foťákem. O půl deváté ráno už jsme směřovali přes Dub do Věrovan, kde jsme poblíž hřbitovní kaple nechali "almaru" zaparkovanou. Po zelené turistické značce jsme se vydali na místo konání výlovu, k Podhradskému rybníku do Tovačova. Byly to asi 4 km po rovině, kolem náhonu a mezi rybníky. Postupně se rozpadala ranní oblačnost a klubalo se podzimní sluníčko. Předzvěst to krásného říjnového dne. Ve vodách zdejších rybníků se zrcadlily stromy a hlavně dominanta Tovačova - 96 m věž místního, písničkami opředeného, Tovačovského zámku. Kromě ní jsme však na břehu viděli například i menší ruské kolo, součást lunaparku, který vyrostl na okraji Tovačova, jako jedna z atrakcí pro návštěvníky výlovu. Stala se z něj totiž v posledních letech megaakce, na kterou se sjíždí tisíce lidí s širokého okolí.
Vlastní výlov ryb je velmi zajímavá podívaná, místními rybáři dobře zorganizovaná a připravená. Když jsme po desáté hodině dorazili k hrázi rybníka my, byl už výlov v plném proudu a sítě plné ryb byly natažené těsně u břehu a už se z nich ryby, pomocí speciální sítě umístěné na malém jeřábu, vytahovaly a vysypávaly na třídící pás. Jiné druhy ryb jako štiky, candáty, tolstolobiky a další házeli rybáři, v černých gumových oblecích, do připravených kádí, největší kapry do dalších a zbytek ryb pomocí zvedací plošiny nakládali do kádí na korbě Liazky. V menších lódnách pak rybáři odnášeli výběr ryb do stánků v okolí, kde se připravovali na různý zbůsob pro mlsouny v dlouhých frontách. Samozřejmě jste si mohli koupit jakoukoli rybu domů a nechat si ji i zabít a vykuchat. Dravé ryby se prodávaly kolem 200 Kč/kg a kapři za 85 Kč. Všude kolem byli další stánkaři s občerstvením a různými tretkami ale i tradičními rukodělnými výrobky. A tak jste si kromě ryby mohli donést domů např. oštiepky, frgály, oříšky, štramberské uši, dřevěné hračky, keramický hrníček a nebo si pochutnat na domácím bramboráku, klobásce na rožni či lángoších.
V tomto lidském mumraji jsme se pomotali asi hodinku a pak jsme vyrazili na Tovačovský zámek, ale o tom až v dalším článku. Jinak by to bylo dlouhé a nikdo by si to do konce nepřečetl.

S kostí v krku Valda.
Výlov v plném proudu

Brněnka

25. října 2010 v 22:00 | Valda |  Hodnocení akcí
       Byl pátek, půl druhé odpoledne, svítilo sluníčko, já jsem stál na zastávce autobusu v Krasicích a s batohem na zádech a foťákem na krku čekal na autobus do Bousína. Naplánoval jsem si totiž podzimní procházku z Bousína do Žárovic po staré cestě spojující Brno a Olomouc, od nepaměti zvané "Brněnka". První metry, 12 km trasy, jsem začal ukrajovat u zvoničky v Bousíně, je z roku 1794 a je památkově chráněná, nafotil jsem pár foteček vesnické architektury a od posledního domu obce se dostal po Brněnce až k hranici vojenského újezdu Březina. Cesta vede vlastně po táhlém hřbetu mezi Bousínským žlebem na severu a Žbánovským žlebem na jihu.  Její první, asi 3 km úsek, má asfaltový povrch. Asi 850 m za obcí je hájenka bousínského revíru, na pozemku u hájenky se pásly kozy a parkoval harvestor. Dál jsem již pokračoval zcela mimo civilizaci,  obklopen smíšenými lesy s převládajícím bukem. Občas křikla sojka, zaťukal zobákem strakapoud, po kmeni vyšplhala veverka a nebo  mlázím  proskákalo vyplašené srnčí.
         V poklidu jsem došel až k místu zvanému "U Schubertova pomníku". Pomník připomíná dávnou tragickou událost, byl postaven na paměť lesníka Jana Schuberta, který zde byl smrtelně postřelen pytláky. Dokladem je německý nápis na pomníku : FÖRSTER JOHANN SCHUBERT 1..JULI 1903. Je to jehlancovitý pískovcový sloup umístěný na dvojitém kvadratickém podstavci.  Pod špicí pylonu je vytesaný kříž a pod ním onen nápis. Nedaleko od monumentu při levé straně cesty stojí vysoký dřevěný kříž, který svým starobylým vzezřením ještě více umocňuje zadumanost a tajemnost místa, které se před 107 lety stalo dějištěm tragické události. U Stínavy má pomník "bratříčka" identického tvaru, který připomíná smrt lesníka Jana Hradečného.
        Charakter povrchu Brněnky přešel z asfaltu na šotolinu a místy cesta vede po přírodním kameni, překrásnými úvozy s častými zákrutami. V několika klesáních jsem objevil v koleji, vyjeté v kamenném podkladu kupeckými vozy, dobře patrnou rýhu po smýkajících se brzděných kolech vozů. Pozdravy ze středověku. A kolem pořád, ty podzimem do zlatova vybarvené, lesy. Jižním směrem, do Žbánovského žlebu, stromy místy strmě padají po prudkém svahu a občas se otevře nečekaný výhled do údolí Žbánovského potoka. Dle navigace se někde pode mnou, o 150 m níže nachází pozůstatky Smilova hradu. Procházím kolem kóty 532 zvané Krkavec a vím, že ve svahu na jihu pode mnou je bývalý kamenolom, ve které jsme s přáteli PP už několikrát byli. To už se ale blížím do civilizace, k vojenské střelnici nad Hamerským rybníkem. Přímo přede mnou se otevírá výhled na srubové městečko vedle střelnice, řídící věž a na městečko Plumlov se dvěma výraznými dominantami - kostelem a zámkem. Vracím se kvůli výhledům asi 300 m severně, takže vidím i okraj Vícova a hájenku Na Paděliskách u Hamer. "Moje" Brněnka však vede na jihovýchod do obce Žárovice, kam dorážím po 7,5 km od Bousína. Autobus mi jede v 17:07 z Plumlova a tak mi nezbývá než těch 5 km dojít po červené turistické trase přes Soběsuky a kolem Podhradského rybníka. Ten se vypouští a tak se mi podařilo nafotit ještě pár zajímavých záběrů plumlovského zámku přes poloprázdný Podhradský rybník. Autobus přijel přesně a za 14 kč mě dovezl zpátky do Krasic. Kromě batohu na zádech a foťáku na krku jsem byl bohatší o řadu přírodních zážitků, které vám poskytne taková odpolední procházka Drahanskou vrchovinou.

Podrobnosti o Schubertově pomníku jsem čerpal z http://www.viktoria-hohe.net/index.php?ids=2&idc=50

Moje fotečky z Brněnky najdeš na http://pppprostejov.rajce.net/Brnenka

pomník Johanna Schuberta

Valda - rodák z Brna.

Stínava- Plumlov

14. října 2010 v 14:28 | Valda |  Hodnocení akcí
V sobotu se plánovaná akce do drahanských lesů a hvozdů uskutečnila za účasti 5 PPP. Svezli jsme se busem v 11:22 z Krasic do Stínavy. Ve Stínavě jsme se zastavili u románského kostelíku. kapličky se "zázračným pramenem" a u Dolního mlýna. Od chaty Severka (údajně zde 2x přespal býv. čs. prezident Ludvík Svoboda) jsme se pak vydali k prastaré studánce, jejíž vodu pili možná již formani na kupecké cestě z Blanska do Brna, lze tak předpokládat podle nálezů hřebů a části koňských postrojů v tomto místě. Měli jsme totiž průvodce, mého spolužáka z devítky Jožku, který se o tyto věci zajímá a tak jsme se dozvěděli spoustu nových informací o historickém osídlení našeho kraje. V lesích Drahanské vrchoviny jsme se pak motali podle GPS směrem na Ježův hrad a po vyzvednutí Lenčiných kamenů, na předem připraveném místě, jsme se spustili do Repešského žlebu pod Ježův hrad. Tradiční cestou jsme se pak dostali přes Hamry a Soběsuky do Plumlova, kde jsme akci zakončili kafíčkem a pivkem u Pácla. Z Plumlova nám jel v 18:18 bus do Prostějova. Nezmokli jsme a ušli jsme 18,5 km. Fotečky jsou na rajce.net.
Valda
Pod Ježákem

Další motýlův (vý) let

13. října 2010 v 11:13 | Valda |  Hodnocení akcí
Zdravim PPP.
Tak jsem si vymyslel trasu proti větru, ať se dom dovleču s větrem v zádech. Namazal nohy alpou, chleba sádlem, řetěz olejem a v 10 vyrazil. Natáh jsem to až do Náměště na Hané. Cestou pár fotek, počasi super. Na zámku jsem dal chleba a kafe z automatu, ohřál se na sluníčku a mazal dom. Poutač na Černou věž mě ukecal a zahl jsem tam, pitomec, zaryglovaný, tak fotka přes plot a jedu dál. Slatinice lázně -  koupil jsem vodu, fotečka, ten javor uplně hořel. Dom jsem to dotlačil po třetí hodině a 70km na budíku.
Zajímavý pocit jet po PV na kole, až zpátky jsem si všiml cykloztezek......
Honza
Fotečky:
Náměšť na Hané
Drahanovice - černá věž
hořící javor

Lázně Slatinice

Přes Jeseníky se sluncem nad hlavou

11. října 2010 v 19:06 | Valda |  Hodnocení akcí
Podzimní přechod Jeseníků absolvovalo o víkendu 9.-10.října 21 PPP. Vše proběhlo podle plánu, přeprava vlaky, lanovkou i autobusem dle jízdních řádů, nocleh na Švýcárně dle dohody, počasí jak na objednávku z nejvyšších míst a k tomu skvělá parta fajn lidí. Nemám nač bych si stěžoval či naříkal. Doufám, že i ti PPP, kteří ty poslední kilometry, z oněch 38, pocítili v nohách o něco bolestivěji, na drobné útrapy brzy zapomenou a zůstanou jim jen vzpomínky na krásnou podzimní přírodu nejvyšších moravských hor a fajn zážitky s partou kamarádů. Myslím, že je zbytečné zde popisovat trasu a události, protože podrobný obrázek si uděláte, když kouknete na fotečky na rajčeti.
Odkaz na fotky je zde a v záhlaví www.
Na fotečce chybí jen Karel, který ji obětavě vyfotil. stín jeho ruky je vlevo dole v rohu.
Valda

Vzácný Motýl na Bunči

7. října 2010 v 11:22 | Valda |  Hodnocení akcí
Dostal jsem zprávičku od našeho člena Honzy Motýla, vyrazil minulý týden sám na kole na Bunč, zprávu zveřejňuji tak jak mi došla:

"Tak Bunč mi dal zabrat, myslel jsem, že to nedám. Nakonec po 30km jsem vrchol dobyl. To stoupání bylo nekonečné. Vyrazil jsem v 11h a o pul druhé jsem seděl v hospodě. Je pěkně upravená ,ale čekání na obsluhu bylo snad ještě delší než minule. Před týdnem se tudy jel přejezd Bunče, tak všechny zatáčky a klesání byly značeny. Jeden nápis jsem Ti vyfotil, byl před vrcholem."

Honza 

Motýl na Bunči
Nápis pod vrcholem

20 PPP se v neděli sešlo u Bohuslavic

4. října 2010 v 8:10 | Valda |  Hodnocení akcí
Kamarádi PPP, na 2.pokus se turistika kolem šesti Bohuslavických rybníků a k Vilémovu uskutečnila za účasti až nečekaně početné slupiny PPP. Až 5 vozidly jsme se museli přemístit na místo tur. značené jako Malé Padělky, kde byl start procházky. Ráno tu zrovinka začínal hon na kačeny u tří spodních rybníků a tak jsme obešli jen tři další směrem k Luké. Při přeskakování potoka Šumice se Olinka a Maryška trošku smočily, ale nic hrozného. Celkem jsme vodní tok Šumice násilně překračovali 5x, tak to máme ze 100 pokusů jen 2 neplatné :-) Nejvíce se to líbilo 3 fenkám - Zuzce, Terce a Kerině, které s námi tuto akci absolvovaly. Od podzimně vymalovaných rybníků jsme vyrazili napříč lesem do kopce na zpevněnou cestu - cyklotrasu 6037, která vede z Nových Dvorů na Slavětín. My jsme po ní šli asi jen 2 km a sbírali pro Maryšku houby. Pak jsme odbočili doprava na žlutou, která nás po 1 km dovedla kolem fotbalového hřiště k výhledovému altánu nad obcí Vilémov. Za dobrého počasí jsou odtud překrásné výhledy na celou Hanou, Nízký Jeseník, Libavské vrchy a Svatý Kopeček u OL. My jsme byli rádi, že bylo jen zataženo a nepršelo. U altánku je ohniště a tak jsme udělali ohýnek a opekli si přinesenou uzeninu. To se nejvíce líbilo dětem (Jakubovi, Tomovi a Kristýnce). Zdrželi jsme se asi hodinku a pak vyrazili zpět na Malé Padělky trošku jinou cestou. Kolem ovocných sadů vilémovského družstva k lesu a po lesní svážnici, kolem které jsme sbírali, hojně rostoucí, Václavky pro Maryšku a Jitku. Od aut jsme zašli ještě ke třem spodním Bohuslavickým rybníkům, které jsme ráno, kvůli honu, neviděli. Kromě krásné okolní přírody jsme viděli i postřelenou kačenu a slepýše. Poslední násilné překročení Šumice a návrat na Malé Padělky. Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili v Krakovci a zašli ke kapličce Svatého Antonínka nad obcí. V Prostějově jsme pak v restauraci Pod Kaštany v Krasicích zakončili vydařenou akci  PPP presíčky a pivkem.
Po delší době se akce zúčastnila Jitka od Tondy, překvapením byla účast Danči a spol, o které jsem nevěděl. Novými PPP jsou Majčina kamarádka Jarka, její syn Jakub a dcerka Kristýnka. Do statistiky PPP zapisuji všem zúčastněným 10 km.
Pozor, příští týden jedeme do Jeseníků a odjezd je posunut na brzy ráno viz článek níže.
Valda
Na Malých Padělcích