"MÁTE ŠTĚSTÍ ŽE JDEM ZROVNA KOLEM"

Zpráva ze zimní turistiky

20. prosince 2010 v 8:13 | Valda |  Hodnocení akcí
Je sobota ráno, teploměr ukazuje nějakých mínus 8 stupňů Celsia, okno v kuchyni pomaloval mráz a na chodníku před domem je mírně poprášeno čerstvého sněhu z noční přeháňky. No prostě ideální počasí na turistickou vycházku do přírody. Akce je naplánována na poslední chvíli s odjezdem autobusem do Vícova v 11:22 z Krasic, ale já se nakonec rozhoduji, že vyrazím již v 9 hodin pěšky a kamarády počkám ve Vícově. Čeká mě nějakých 12 km. V batohu mám banán, tatranku a termosku teplého čaje a v botách dvoje ponožky, nejhorší je když máte hlad a nebo vás zebe od noh. Do Mostkovic valím po krajnici Plumlovské silnice, zajdu na přehradu abych viděl na vlastní oči, že se opravdu začala bagrovat. Provoz je tu jak na Václaváku. Napočítal jsem na staré hrázi 3 bagry a 8 sklápěček. Kolem Čubernice prudkým stoupáním (nasazuji nesmeky) nahoru a po horizontu nad Plumlovem, který mám po levé ruce, až na silnici Plumlov-Ohrozim. Pak pořád podle GPSky na Vícov, přeskočím potok Roudník a kolem PP Brániska držím správný směr, vzdušnou čarou jsem nějakých 2,5 km od Vícova. Vyplašil jsem několik kusů srnčí zvěře a pár zajíců, protože jdu cestou necestou přes pole. Už to vypadá, že budu ve Vícově příliš brzy, ale terén tuto situaci nepřipouští. Pole přede mnou, kam až oko dohlédne, hluboké oranisko. Po tom se opravdu jít nedá i když je 15-ti cm vrstva sněhu. Naštěstí narážím na polní cestu, která je dokonce projetá pluhem, asi plumlovskými zemědělci k hnojisku. Po ní v pohodě scházím k silnici vedoucí z Plumlova na Vícov. Sice jsem si cestu asi o 1 km prodloužil, ale času mám dost, stejně bych musel čekat ve Vícově na zastávce na příjezd autobusu s PPP. A toho jsem se chtěl vyvarovat. Do Vícova přicházím po silnici asi 15 min před autobusem. Zajdu si tedy ještě k místnímu jezírku a nafotím kostel sv.Floriána na návsi. Boskovičák dovezl do Vícova další 4 kamarády PPP asi s 5 minutovým zpoždění, což se vzhledem ke stavu na silnicích dalo očekávat. Po tradičním přivítání vyrážíme po červené turistické značce k lesu nad obcí a pak směrem na obec Stínavu. Kdo si nenasadil návleky, činí tak při první příležitosti, protože jdeme asi ve 20 cm prašanu. Ve Stínavě kolem kapličky u Svaté vody a kostela s románským jádrem ze 13. století míříme na horní konec k hlavní silnici a kolem hřbitova do kopce k hájence a na rozcestí Nad Stínavou (440 m/m). Dále nás vede zelená tur.značka Na Pohodlí pak žlutá přes rozcestník U 3 dubů do Ptenského Dvorku. Krásné obrázky zimní přírody, odpočívající pod sněhovou peřinou, nám dobíjí baterky, zesláblé předvánočním shonem. Ve Dvorku se vydáváme k železniční trati, kolem které je to poslední 3 km do Běleckého Mlýna. Západ sluníčka, které se skoro celý den pořádně neukázalo zpoza mraků, teď překrásně dokresluje svými barvami zimní scenérii pozdního odpoledne. Do restaurace na Běláku dorážíme urousaní asi hodinu před odjezdem vláčku, vítalo nás příjemné prostředí restaurace a příjemná teplota nám všem zabarvila líce do ruda. Což pak teprve horká polévka, teplý čaj a grog - to byla ta pravá odměna po 13 km procházce v mrazivém odpoledni. Chlapi nakonec nepohrdli ani studenou jedenáctkou Gambrihnusem. Na místním nádraží v Prostějově jsme vysedali spokojeni před 17 hodinou s konstatováním, že se tahle zimní turistická akce PPP vydařila a nesmeky se osvědčily.

 Valda - teď už v teple
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.