"MÁTE ŠTĚSTÍ ŽE JDEM ZROVNA KOLEM"

Jak ve Dzbelu chcípl pes a v Jaroměřicích i kočka

12. dubna 2011 v 20:25 | Valda |  Hodnocení akcí
Kde jinde by jste chtěli vítat jaro, než v Jaroměřicích ? Počasí sice příliš jarní nebylo, foukal studený, severní, krutý vítr, ale to nemohlo v žádném případě odradit 8 PPP od účasti, na dlouho dopředu avizovaném pochodu ze Dzbelu přes Jaroměřice u Jevíčka do Nectavy.

V sobotu ráno, deset minut před osmou, jsme se přivítali na nádraží v Prostějově a naskákali, společně s partou skautů, do Čunínské střely. Na místním přisedli Růžičky a byli jsme kompletní. Z Prostějova vyjížděly oba vagónky nacvaklé, ale na konečnou do Dzbelu, kromě nás, dojelo jenom 5 lidí. Byla vyjímečně otevřená drážní kancelář a tak jsem se zeptal na razítko do TK. Bylo mi sděleno, že razítko nemají, a že tu chcípl pes. Na peróně mi pak jiný drážní zaměstnanec řekl, že jsou tu jenom kočky a na jednu mi ukázal. Vyhřívala se na lavičce před čekárnou. Podél tratě, kterou kopali italští dělníci, jsme došli přes most do místní části zvané Borová, kde jsme "pomohli" pokrývačům s opravou střechy a pak jsme to vzali kolem kvetoucích modřínů rovnou k rybníku, kde se ve studené vodě koupal kačer Polák Chocholačka.
Další úsek jsme šli, jak potrati, po trati, abychom asi 1 km za Dzbelem odbočili vlevo, neznačenou lesní cestou kolem bezejmenného přítoku Nectávky směrem na osadu Chobyně. Díky GPS-kám jsme v obci trefili přímo na dřevěnou zvoničku, kterou někdo během posledních 3 týdnů vykradl. Opět s použitím navigačních přístrojů GPS (Gde Pi.. Su?) jsme pokračovali po lesních cestách i pěšinkách, abychom asi po 45 min. narazili na červenou TZ vedoucí ze Šubířova. Zde jsme udělali první delší přestávku, posvačili a spáchali společné foto. To už svítilo sluníčko a my byli za větrem. Červená nás přivedla na rozcestí Pod Proklestem, kde jsme ji zase opustili a po neznačené lesní cestě, vedoucí kolem zrenovovaného kříže INRI, jsme se z lesa vynořili přímo nad Jaroměřicemi. Byly odtud nádherné výhledy na Velké Opatovice, Jevíčko, Chornici, kopec Hušák a samozřejmě na Jaroměřice, s Kalvárii na kopci nad obcí.
Sestoupili jsme do Jaroměřic k zámku s krásnými sgrafity , který zde nechal postavit již roku 1592 Jan Blahoslav Bílský z Kasířova. Pokračovali jsme do centra obce ke kostelu Všech Svatých, cestou jsme pod zámkem našli chcíplou kočku, která se objevuje i v titulku tohoto článku. Zda byla nějak spřízněná s tou z nádraží ve Dzbelu, se nám nepodařilo zjistit. U kostela začíná zajímavá křížová cesta, jejíž jednotlivé výjevy jsou vytesány do pískovcových mohyl ve tvaru jehlanu a dovedla nás prudkým stoupáním až k poutnímu místu, zvanému Kalvárie. Jedná se vlastně o barokní kostel Povýšení sv.Kříže obehnaný zdí se šesti ambity. Svým nezvyklým tvarem má připomínat chrám Božího hrobu v Jeruzalémě. Postavit ho nechal místní mecenáš Fr.Michal Šubíř v letech 1712-13. Zajímavá je brána do areálu se dvěma hranolovitými věžemi a sousoším "Ecce homo". Areál se postupně opravuje a není volně přístupný. Od místního faráře jsme se z vyprávění, s polským přízvukem, dozvěděli, že v roce 2013 zde proběhne velké setkání věřících při příležitosti 300-letého výročí stavby kostela, pravděpodobně za účasti Papeže....Než jsme se vrátili z kopce do obce, vyfotil nás mladý, švarný pomocník faráře, s Kalvárií za zády a pak odběhl stříhat náletové křoviny kolem fary z roku 1730, kterou čeká v brzku oprava fasády.
V Jaroměřicích jsme zašli do pohostinství U Trojanů, kde jsme si v nekuřácké jídelně pochutnali na vynikajícím hovězím vývaru s játrovými knedlíčky, pivečku a pressu. Z Jaroměřic jsme pak pokračovali znovu kolem zámku po červené a modré TZ do Nectavy. Cestou mi Lenička zasalutovala a vzdala tak památku 7 padlým letcům u památníku jejich tragické havárie z roku 1949. Poslední osadou, kterou jsme prošli, bylo Zálesí u Biskupic s pěknou kapličkou, pózující striptérkou a hrníčky na branách. Na vyhlídce Hrubé Kolo stojí odpočinkový altán, kde jsme se na chvilku zastavili, ale stromy v okolí natolik povyrostly, že výhledy na Jevíčko už odsud nejsou. Vzhledem k času odjezdu vlaku z Nectavy, už jsme se nestihli vyšplhat na zříceninu hradu Plankenberk, ale co nejrychleji jsme spěchali na žst. Nůž jsem ale ztratit někde u Plankenberku stačil :-( Vypadl mi z batohu když jsem sebou švihl. Chyběli 3 minutky do příjezdu vlaku, když jsme dorazili na perón. V Prostějově jsme pak v hospodě U Pantáty oslavili oficiální zahájení letošní turistické sezóny s Pardálem, výtečnými Gambaseckými klobásami a skvělým kytaristou Jirkou. Abych nezapomněl, účastníkům připisuji poctivých 18 km do přehledu.
Valda, už zase s Leathermanem.
PS: díky Lubo.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 cheap beach wedding dresses cheap beach wedding dresses | E-mail | Web | 17. ledna 2013 v 11:25 | Reagovat

I was searching exactly this for an article I'm writing. It's not that I'm so smart, it's just that I stay with problems longer =D best regards, moe
http://www.movedress.com/informal-wedding-dress-wedding-dress-function-occasion.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama