Druhý červnový víkend 2014 se 20 PPP účastnilo III.etapy akce KČT Smržice "KOLEM REPUBLIKY". Myšlenka Pavla Copka objet a obejít Českou republiku po státní hranici se začala realizovat v roce 2012 na soutoku Moravy a Dyje u Lanžhota na Břeclavsku. I.etapa končila v obci Březí, kde v roce 2013 navázala II.etapa z Březí do Čížova. Na sobotu 7.6.2014 pak připadl v Čížově start III. etapy Kolem republiky, o které vám chci napsat pár řádek.
O tuto etapovou akci je mezi členy klubu velký zájem a tak tento zájezd bývá vždy dlouho předem obsazen, převážně členy KČT Smržice. Nejinak tomu bylo i letos. 22 cyklistů a 25 pěších turistů obsadilo autobus firmy ARRIVA, který nás z Prostějova převezl nejprve na start delší pěší trasy do Lukova a pak na start té kratší a všech cyklistických do Čížova. První den měli před sebou cyklisté nejdelší trasu dlouhou 63 km s cílem v Podhradí nad Dyjí. Té jsme byli s Dádou účastnici i my. Počasí nám bylo příznivě nakloněno, po oba dny bylo teplo, slunečno a téměř bezvětří. Jen možná to horko bylo i na cyklistiku dost velké, ve stínu bylo přes třicet oC. Z parkoviště nad obcí Čížov jsme vyrazili po Mlynářské CT 48 směrem na Lesnou. Cestou jsme udělali malou odbočku k loveckému letohrádku
Lusthaus. Lesnou jsme projeli až na opačný konec k restauraci
Větrný mlýn. Pak zpět ke kostelu a po CT 48 do Švýcarského údolí a k Vranovské přehradě. Prudký sjezd údolím si budu do smrti pamatovat, protože v roce 2007, v poslední zatáčce havaroval náš syn Honza na kole, v rámci naší rodinné dovolené na přehradě. Od té doby má na zádech "parádní" jizvu a jen díky přilbě, žádné další následky. Pár foteček jsem si udělal u
visuté lávky přes zátoku, ta spojuje hráz přehrady s vyhlášenou Vranovskou pláží. Přes hráz jsme pokračovali až do obce Vranov nad Dyjí a už při sjezdu do Vranova jsme se kochali úžasným výhledem na pohádkový vranovský
zámek - středoevropský barokní skvost. TIC ve Vranově na náměstí bylo zavřené a tak jsme vyšlapali prudký kopec k zámku a navštivili jeho nádvoří a zámeckou
kapli Nejsvětější trojice. Od zámecké brány nás CT 48 neomylně vedla na Šafov. Krátce jsme se zastavili u
bunkru Studánka, kde funguje malé muzeum čs. opevnění z roku 1938. V Šafově jsme odbočili z CT 48 doprava a kolem zdejšího
kostela sv.Bartoloměje se vydali na Starý Petřín. Ten jsme profrčeli rovně kolem
kostela na
Jazovice a dojeli do obce Lančov, kde jsme se občerstvili na letní zahrádce v místní hospůdce. Zdejší pěkný kostel je zasvěcený
Máří Magdaléně. Pokračovali jsme ke zřícenině hradu
Corštejn, která se vypíná na skále popoostrova na Vranovské přehradě přímo naproti Bítovská zátoky. Po prohlídce zříceniny jsme sjeli k přehradě, přejeli most a vyjeli kopec do obce
Bítov, abychom dojeli až k
Rumburakovi (penzion, restaurace a rozhledna) a pak, poté co jsme se
rozhledli z rozhledny, ke hradu
Bítov. Od hradu jsou krásné
výhledy na přehradu. K té sjíždíme po červené tur.značce kolem
Červené kapličky a bukru přímo do
Bítovské zátoky a kolem vojenské zotavovny zpět k mostu a pak kolem přehrady do Vysočan. Bylo hrozné vedro a tak jsme se zastavili občerstvit v
hospůdce u místní
kapličky. Přes Oslnovice jsme se pak, po zelené tur. zn., spustili k řece Dyji do malebné vesničky
Podhradí nad Dyjí. Tady nám zamluvil Pavel ubytování na jednu noc v pěkném penzionu
Relaxa. Večeře byla v blízské restauraci Na Kopečku č.p.2, kde se též, k našemu velkému překvapení, konala svatební hostina našeho předsedy klubu, Zdenka s Janičkou. Brali se tajně ve Smržicích a tohle bylo velké překvápko - svatební hostina se vším všudy. V neděli ráno jsme nejdříve, ještě před snídaní, vyrazili na procházku ke zřícenině hradu
Frejštejn, která se nachází přímo nad obcí. Vůbec jsme nelitovali, romantické pozůstatky středověkého hradu a stejně romantická
vyhlídka z něj do údolí řeky Dyje, nás po ránu okouzlily a optimisticky nás naladily do krásného dne, plného cykloturistických zážitků. Dobře najezeni i naladěni jsme tedy vyrazili kolem řeky
Dyje, tu jsme definitivně opustili za odbočkou na obec Stálky a do kopce, kolem bunkrů, jsme šlapali směrem k
Uherčicím. V místě zvaném Mitrův dvůr Dáda píchla zadní kolo a tak jsem musel lepit (bohužel né naposledy). V Uherčicích jsme nejdříve zajeli k
letohrádku nad zámeckým parkem, je sice ve špatném tech.stavu, ale má opravenou střechu, což je první předpoklad jeho záchrany i pro příští generace. Zámeckým parkem jsme pak kolem
obelisku dojeli k zámku
Uherčice a zašli se podívat na údajně nejstarší rozhledničku v ČR, postavenou jako romantickou zahradní stavbu již v roce 1801. Její
torzo určitě stojí za zhlédnutí, i když vás musím předem varovat, že rozhledy z ní nejsou - chybí schodiště a tech. stav je zdraví nebezpečný. Z Uherčic jsme pokračovali souběžně se státní hranicí s Rakouskem na
Vratěnín,
Rancířov a do
Písečné. Poslední obcí před Slavonicemi byl
Slavětín. Slavonice byly cílem našeho dvoudenního putování podél státní hranice s KČT Smržice.
Městečko je to moc pěkné, s množstvím historických památek, zejména v samotném centru. Zejména
výhled z radniční věže je na něj úžasný. A tak jsme do autobusu nakládali kola a nasedali, nadšeni krásami Vranovska, Podyjí, České Kanady a Slavonic. Už se všichni těšíme, jaké krásné putování pro nás Pavel nachystá na příští rok, to už ale bude hlavní týdenní červencová akce klubu.
